dnes je 23.11.2024

Input:

Dozorčí rada akciové společnosti ve světle ZOK

2.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.7
Dozorčí rada akciové společnosti ve světle ZOK

Mgr. Markéta Káninská

Právní úpravu dozorčí rady akciové společnosti nalezneme především v ustanovení § 446 až 455 ZOK. Dalšími souvisejícími ustanovením jsou zejména § 44 až 46 (obecná úprava orgánů obchodních korporací), § 49, § 51 až 57 (pravidla jednání členů orgánů společnosti a pravidla o střetu zájmů), § 59 až 62 (úprava smlouvy o výkonu funkce), § 83 (přezkoumání zprávy o vztazích), § 250 odst. 3 (obligatorní náležitosti stanov) § 360 odst. 2 a 3, § 370 (přezkum výkonu působnosti představenstva k žádosti kvalifikovaného akcionáře), § 404 (právo svolat valnou hromadu), § 421 odst. 2 (vymezení působnosti valné hromady). Souvisejícími právními předpisy jsou NOZ (především § 151 a násl.), zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Dozorčí rada

Dozorčí rada patří mezi obligatorně (tj. povinně) zřizované orgány akciové společnosti s dualistickou strukturou vnitřního uspořádání.1 Do konce roku 2013 byla dozorčí rada konstituována vždy jako orgán kolektivní, jehož počet členů nesměl být nižší než tři (případný vyšší počet členů musel být alespoň třemi dělitelný – pozn.). S příchodem ZOK došlo k prolomení tohoto zákonného požadavku, a pokud tak určí stanovy, může mít dozorčí rada i méně než tři členy, tedy i člena jediného (vyšší počet členů dozorčí rady pak není omezen a nemusí být nutně dělitelný třemi – pozn.). Co ovšem zůstalo oběma úpravám stejné, je pojetí dozorčí rady coby kontrolního orgánu akciové společnosti.

Společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru

Výjimku (pokud jde o počet členů dozorčí rady) představují akciové společnosti, které mají více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru. Počet členů dozorčí rady těchto společností musí být vždy dělitelný třemi s tím, že dvě třetiny členů volí valná hromada a jednu třetinu členů volí zaměstnanci společnosti. Jedná se o zákonné minimum, není však vyloučeno, aby stanovy určily vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, pokud tento počet nepřekročí počet členů volených valnou hromadou. Stanovy dokonce mohou určit, že část členů dozorčí rady bude volena zaměstnanci i u společnosti, která má méně než 500 zaměstnanců.

Právo volit mají pouze zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u společnosti a jen tito zaměstnanci mohou člena dozorčí rady odvolat.

Působnost dozorčí rady

Jak již bylo uvedeno, dozorčí rada je především kontrolním orgánem akciové společnosti. Drtivá většina její působnosti se tak bude vyčerpávat výkonem této činnosti. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost společnosti. Základní zásady kontrolní činnosti dozorčí rady jsou schvalované valnou hromadou společnosti a dozorčí rada je povinna se jimi řídit, ledaže by byly v rozporu se zákonem nebo stanovami společnosti.

Působnost dozorčí rady ve vztahu k představenstvu

Dozorčí rada především zkoumá, zda představenstvo postupuje v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti, a zda jeho jednotliví členové vykonávají své funkce s péčí řádného hospodáře (tj. s náležitou péčí, potřebnými znalostmi, informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti) a s nezbytnou mírou loajality vůči společnosti.

Dle ustanovení § 370 ZOK je dozorčí rada povinna na žádost kvalifikovaného akcionáře2 přezkoumat výkon působnosti představenstva v záležitostech uvedených v žádosti a bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců od doručení žádosti, informovat akcionáře o výsledcích přezkumu.

Omezení generálního jednatelského oprávnění

Dozorčí rada může omezit generální jednatelské oprávnění představenstva (např. udělením předchozího souhlasu k vymezeným právním jednáním; viz ustanovení § 47 ZOK), taková omezení však nemají důsledky vůči třetím osobám. Za jejich porušení ponese představenstvo, případně jeho jednotlivý člen toliko odpovědnost za škodu způsobenou společnosti.

Určí-li stanovy, že například k uzavření smlouvy o úvěru, jehož výše přesáhne částku 500 000 Kč, je představenstvo povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady a představenstvo dozorčí radu jednoduše obejde a smlouvu bez jejího souhlasu uzavře, pak, způsobí-li uzavřením takové smlouvy společnosti škodu, například tím, že zaváže společnost k platbě vyššího úroku, než by bylo možné v daném místě a čase na trhu získat, budou členové představenstva odpovídat společnosti za škodu způsobenou uzavřením nevýhodné smlouvy bez souhlasu dozorčí rady. Na platnost smlouvy o úvěru však toto omezení, resp. jeho porušení ze strany představenstva nebude mít vliv.

Zákaz v rámci konfliktu zájmů

Zákaz dle ustanovení § 47 ZOK nelze zaměňovat se zákazem daným představenstvu ve smyslu ustanovení § 56 odst. 2 ZOK, který upravuje uzavírání smluv v rámci tzv. konfliktu zájmů. V tomto případě smlouva, která by byla uzavřena v rozporu se zákazem daným dozorčí radou, by byla s největší pravděpodobností neplatná a společnost by se této neplatnosti mohla postupem dle § 586 odst. 1 NOZ dovolat.3

Zastupování společnosti

Dozorčí rada je dále oprávněna určit jednoho ze svých členů, který bude zastupovat společnost v řízení před soudy či jinými orgány proti členu představenstva (např. v případě žaloby společnosti na náhradu škody proti členům představenstva, kdy tito členové společnost logicky zastupovat nemohou).

Pozastavení výkonu funkce člena představenstva

A v neposlední řadě může dozorčí rada dokonce pozastavit členovi představenstva na vymezenou dobu výkon jeho funkce, pokud tento člen dozorčí radě oznámí, že při výkonu jeho funkce hrozí střet jeho zájmů, případně osob mu blízkých se zájmy společnosti (k tomu srovnej ustanovení § 54 odst. 4 ZOK).

Volba a odvolání členů představenstva

Asi nejsilněji se vztah kontroly dozorčí rady nad představenstvem projevuje v případech, kdy stanovy společnosti svěřují do působnosti dozorčí rady volbu a odvolání jednotlivých členů představenstva.4 Dozorčí rada je pak oprávněna schvalovat těmto členům představenstva smlouvy o výkonu funkce.

Je-li dozorčí rada hrubě nespokojena s činností představenstva nebo jeho jednotlivých členů, není nic jednoduššího, než že tyto členy představenstva v rámci své pravomoci odvolá a nahradí jinými osobami. Nutno však dodat, že akciových společností, u kterých by volba a odvolání členů představenstva spadalo do působnosti dozorčí rady,

Nahrávám...
Nahrávám...