Podíl společníka na zisku (zdanění)

4.4.1 Podíl společníka na zisku (zdanění)

Ing. Martin Děrgel

Podíly se přiznávají z vykázaného účetního zisku

Je třeba zdůraznit, že podíly na zisku lze společníkovi s. r. o. přiznat vždy pouze ze skutečně dosaženého účetního zisku vykázaného v řádné nebo mimořádné účetní závěrce. V praxi je přitom možno využít nejen disponibilního zůstatku účtu výsledku hospodaření (zisku) ve schvalovacím řízení (tj. zůstatku účtu 431 na straně Dal), ale také nerozděleného zisku minulých let (tj. zůstatku účtu 428 na straně Dal), případně i jiných fondů vytvořených ze zisku, se kterými může společnost volně disponovat.

Daňový rezident versus nerezident

Daňové řešení podílů na zisku s. r. o. je závislé především na tom, zda dotyčný společník (poplatník daně), jakož i vyplácející obchodní společnost (plátce daně) jsou v Česku daňovým rezidentem nebo daňovým nerezidentem.

Daňovým rezidentem ČR je:

• fyzická osoba, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje,

• právnická osoba, která má na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení.

Tito poplatníci mají v ČR tzv. neomezenou daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Daňovým nerezidentem ČR je:

• fyzická osoba, která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje, nebo to o ní stanoví mezinárodní daňová smlouva,

• právnická osoba, která nemá na území ČR své sídlo ani místo svého vedení nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouva.

Tito poplatníci mají v ČR tzv. omezenou daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 ZDP, přičemž pro naše účely je podstatné, že mezi nimi najdeme mj. také podíly na zisku od s. r. o., která je rezidentem Česka.

Daňové režimy podílů na zisku

Existuje několik možných daňových scénářů podílů na zisku, které si pro přehlednost rozdělíme do tří skupin:

1. Podíly na zisku v Česku:

• Čímž máme na mysli nejčastější situaci, kdy podíly na zisku vyplácí česká s. r. o. (daňový rezident ČR) českému společníkovi (který je rovněž daňovým rezidentem ČR).

2. Podíly na zisku z Česka:

• Také tentokrát jde o poměrně hojný případ, kdy podíly na zisku vyplácí česká s. r. o. (daňový rezident ČR) zahraničnímu společníkovi (který je daňovým nerezidentem ČR).

3. Podíly na zisku do Česka:

• Méně obvyklý případ, kdy podíly na zisku vyplácí zahraniční obdoba „s. r. o.” (nerezident ČR), jako je například populární německá nebo rakouská GmbH, českému společníkovi (který je rezidentem ČR).

Dodejme, že čtvrtou kategorii – zahraniční „s. r. o.” a zahraniční společník – nemusíme řešit, protože předmětem zdanění nerezidentů v Česku jsou jen příjmy ze zdroje na území ČR, kam patří pouze podíly na zisku od českých daňových rezidentů, tedy jen od českých obchodních společností a družstev, nikoli od zahraničních firem.

Podíly na zisku v Česku

V české praxi je zajisté nejčastějším případem situace, kdy podíly na zisku vyplácí česká s. r. o. (daňový rezident ČR) českému společníkovi (který je rovněž daňovým rezidentem ČR). Je-li společník:

• fyzickou osobou:

  • podíl na zisku vždy podléhá zvláštní sazbě daně z příjmů 15 % (alias srážkové dani), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně plátce daně (s. r. o.),

• právnickou osobou:

  • pokud je naplněn vztah tzv. mateřská versus dceřiná společnost, je podíl na zisku osvobozen od daně (připomeňme hlavní kritéria: podíl na základním kapitálu nejméně 10 % alespoň po dobu 12 měsíců nepřetržitě),

  • v ostatních případech podíl na zisku obdobně jako u fyzických osob podléhá srážkové dani 15 %, kterou sráží a odvádí svému správci daně plátce daně (s. r. o.).

Společné všem variantám je, že společník se o zdanění podílu na zisku nemusí zajímat, buď je osvobozen od daně, nebo jej s konečnou platností zdanila s. r. o. (i kdyby na to zapomněla, bude postihnuta s. r. o. a ne společník).

Podíly na zisku z Česka

Pokud podíly na zisku vyplácí české s. r. o. (daňový rezident ČR) zahraničnímu společníkovi (který není daňovým rezidentem ČR), přichází do úvahy pestřejší vějíř daňových řešení. Je-li společník:

1. fyzickou osobou:

• ze smluvního státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění („Smlouva”):

  • podíl na zisku (ve Smlouvách zahrnutý pod zkratku „dividendy”) podléhá české srážkové dani ve výši 15 % (tj. podle § 36 odst. 1 ZDP) nebo v nižší sazbě stanovené příslušnou Smlouvou (10 %, případně 5 % nebo 8 %), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně plátce daně (s. r. o.),

• z nesmluvního státu, s nímž ČR nemá uzavřenu Smlouvu, s výjimkou „daňového ráje”:

  • podíl na zisku podléhá české srážkové dani ve výši 15 % (tj. podle § 36 odst. 1 ZDP), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně plátce daně (s. r. o.),

• z nesmluvního státu, který je „daňovým rájem” (viz dále):

  • podíl na zisku podléhá české srážkové dani ve výši 35 % (tj. podle § 36 odst. 1 ZDP), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně plátce daně (s. r. o.),

2. právnickou osobou:

• ze smluvního státu, s nímž má ČR uzavřenu Smlouvu:

  • pokud je naplněn vztah tzv. mateřská versus dceřiná společnost, je podíl na zisku osvobozen od daně,

  • v ostatních případech podíl na zisku podléhá české srážkové dani ve výši 15 % (tj. podle § 36 odst. 1 ZDP) nebo v nižší sazbě stanovené příslušnou Smlouvou (10 %, případně 5 % nebo i 0 %),

• z nesmluvního státu, s nímž má ČR uzavřenu Smlouvu, s výjimkou „daňového ráje”:

  • zde možnost osvobození z titulu vztahu mateřská versus dceřiná společnost nepřichází do úvahy (§ 19 odst. 3, 8, 9 ZDP), podíl na zisku podléhá české srážkové dani 15 % (podle § 36 odst. 1 ZDP),

• z nesmluvního státu, který je „daňovým rájem” (viz dále):

  • podíl na zisku podléhá české srážkové dani ve výši 35 % (tj. podle § 36 odst. 1 ZDP), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci daně plátce daně (s. r. o.),

Zvýšení sazby srážkové daně z příjmů nerezidentů Česka z „daňových rájů” – z 15 % na 35 % - platí od roku 2013, přičemž k drobné úpravě došlo od roku 2021. S ohledem na mezinárodní smluvní závazky Česka je ale vymezení „daňových rájů” pro tyto účely značně omezeno tím, že zde nepatří:

• členské státy Evropské unie (tj. aktuálně 27 států, od roku 2021 již bez Velké Británie),

• státy tvořící Evropský hospodářský prostor (vedle států EU zde patří také Island, Lichtenštejnsko a Norsko),

• třetí státy nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna (poznámka: dnes máme uzavřeno 91 takovýchto účinných Smluv, včetně tzv. daňově privilegovaných států jako jsou například Bahrajn, Barbados, Hongkong, Kypr a Maroko),

• třetí státy, se kterými má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna (například se jedná o dohody s Bermudami, Jersey, Guernsey, Ostrovem Man, Republikou San Marino a Britskými Panenskými ostrovy), nebo

• třetí státy, které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna.