3.6.2.5
Postup při prevenci rizik
Tomáš Neugebauer
NahoruPosuzování rizik při práci
Vlastní způsob provedení vyhledání nebezpečí a hodnocení rizik při práci, včetně stanovení opatření, není nijak závazně upraven. Pro každou jednotlivou fázi si zaměstnavatel může zvolit jinou metodu, nebo dokonce použít svou vlastní, kterou si pro tento účel vytvořil.
Při vyhledání nebezpečí a vyhodnocení rizik při práci, tedy při posuzování rizik, se vždy jedná o kvalifikovaný odhad provedený na základě konkrétních podmínek na pracovišti, tzn., že riziko (kombinace pravděpodobnosti a nejzávažnějšího následku) musí být vyhledáno přímo na konkrétním pracovišti, nikoliv obecně podle nějakých seznamů nebo počítačových databází, neboť musí být zohledněna na konkrétním pracovišti již akceptovaná opatření, jakož i vliv ostatních specifických podmínek, například kvalifikace obsluhy zařízení včetně její praxe, mikroklimatické podmínky atd. Proto je nezbytná účast osob pracujících na posuzovaném pracovišti (vedoucí zaměstnanec, ostatní zaměstnanci).
NahoruVyhledání rizik při práci
Vyhledání nebezpečí a rizik by mělo být prováděno komisí. Kromě zpracovatele vyhledání nebezpečí a vyhodnocení rizik, většinou odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, by se jej vždy měl zúčastnit vedoucí zaměstnanec posuzovaného pracoviště a zaměstnanci z tohoto pracoviště (aktivní účast zaměstnanců musí mít stanoveny své hranice, neboť je-li přílišná, stává se kontraproduktivní), případně jejich zástupce (odborová organizace a zástupce zaměstnanců pro otázky BOZP), který na příslušném pracovišti pracuje a zná jeho pracovní podmínky. Také by se jej měl zúčastnit lékař, který zaměstnavateli poskytuje pracovnělékařské služby, neboť tato činnost je součástí poskytování pracovnělékařských služeb – viz § 2 písm. b) bod 9. vyhlášky č. 79/2013 Sb.
NahoruProhlídky pracovišť
Součástí vyhledání rizik nutně musí být prohlídky jednotlivých pracovišť, na kterých jsou rizika vyhledávána, tedy je na nich prováděna analýza rizik, jež obsahuje identifikaci nebezpečí a odhad rizika. Vhodné je, je-li prohlídka pracovišť v rámci vyhledání rizik opakována (při jedné návštěvě je možné něco podstatného přehlédnout apod.). K analýze rizik lze využít různé metody a pomůcky, například Check-listy, Strom chyb, HAZOP, dotazníky, snímky práce. Před vlastní prohlídkou pracovišť by měl být proveden sběr vstupních dat (záznamy o úrazech, protokoly o kontrolách, připomínky zaměstnanců, požadavky návodů k používání od výrobců atd.), který upozorní na to, co by nemělo být opomenuto. Z nich se zpracují podklady pro ověření stavu na pracovištích.
Při provádění analýzy rizik je nutné si uvědomit, že nebudou identifikována všechna rizika. To je v praxi nejen nemožné, ale je to i nežádoucí. Při snaze identifikovat všechna rizika, tedy i "běžná" rizika (například zakopnutí na schodišti), by došlo k "utopení" pro prevenci rizik podstatných rizik v moři těch velmi málo podstatných. "Běžné" riziko by mělo být zahrnuto pouze v případě, že jeho míra je zvýšena v důsledku působení pracovní činnosti nebo prostředí, například se jedná o vydrolený schodišťový stupeň. Opomenuta by však neměla být rizika, která jsou málo pravděpodobná, ale jejich výskyt nelze vyloučit a mohou způsobit velmi závažné následky.
NahoruHodnocení rizik
Hodnocení rizik může být opět prováděno komisí, nebo jen zpracovatelem (odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik). Při volbě hodnotitele by si zaměstnavatel měl uvědomit, že hodnocení je vždy subjektivní záležitost, která v sobě skrývá dvě nebezpečí:
Obojí je nežádoucí, neboť poškozuje zaměstnavatele. Proto je důležité, aby vyhodnocení rizik při práci prováděla osoba, případně osoby, s příslušnou odbornou způsobilostí a znalostmi a vedení firmy nebo společnosti se k zjištěným výsledkům vyjádřilo. Dvojnásob to platí v případě, je-li vyhodnocení prováděno externí firmou.
NahoruVolba metody
Zvolena by měla být metoda, která nejlépe vyhovuje potřebám zaměstnavatele pro řízení rizik, tzn., že zpracovatel má použití metody konzultovat se zaměstnavatelem. Pro hodnocení může být zvoleno i vice metod (např. jedna jako základní a druhá pro specifická rizika nebo pro detailnější zhodnocení některých rizik). Metod, které je možné využít je celá řada, například:
V rámci zvolené metody nemusí být hodnocena jen četnost a následek, ale i další kritéria (expozice, možnost ochranné reakce zaměstnance atd.). Kombinaci četnosti a následků, případě dalších kritérií, lze vyjádřit matematicky. Toto vyjádření se nazývá míra rizika a uvádí závažnost rizika.
Podle zjištěné míry rizika se usoudí, zda je pro zaměstnavatele neodstranitelné riziko:
-
přijatelné či
-
nepřijatelné
a podle toho se určí nejen potřeba přijetí opatření, ale též i naléhavost jeho realizace. Proto je nezbytné stanovit, která míra rizika je ještě v konkrétním případě přijatelná, a která již nikoliv.
Při vyhodnocení rizik je třeba mít na zřeteli, že BOZP dnes již není jen o zabránění vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Proto chybějící vývoj úrazovosti, malý počet úrazů nebo malá závažnost úrazů nesmí vést k automatickým předpokladům nízké rizikovosti.
NahoruPřijímaní opatření
Není-li možné rizika odstranit, což je většinou, je zaměstnavatel povinen "přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno" (§ 102 odst. 4 zákoníku práce). "Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad (§ 102 odst. 5 zákoníku práce). Také by měl být zohledněn…
