8.5.2.3
Úrazy elektrickým proudem
Ing. Miloslav Kočí
Nejvíce přicházejí do bezprostředního kontaktu s elektřinou elektrotechnici. Jejich znalosti, zkušenosti a dodržování stanovených pravidel zacházení s elektřinou by je měly dostatečně chránit před úrazy elektrickým proudem. Ne vždy tomu tak je.
NahoruÚraz elektrickým proudem
Mezi úrazy elektrickým proudem počítáme všechny úrazy, kdy došlo k průchodu elektrického proudu lidským tělem, ale i úrazy nepřímé. Mezi nepřímé úrazy můžeme počítat popálení elektrickým obloukem, pád nebo prudký pohyb člověka způsobený úlekem při průchodu elektrickým proudu tělem, ale i neočekávané spuštění stroje v důsledku poruchy v elektrických ovládacích obvodech, či výbuch iniciovaný elektřinou.
Za úraz elektrickým proudem považujeme každý průchod elektrického proudu lidským tělem, tedy i ty případy, kdy všechno dobře dopadlo a zásah nezanechal žádné následky. Z těchto důvodů je skutečný počet úrazů elektrickým proudem větší než uvádějí oficiální statistiky. O úrazech elektrickým proudem mimo pracovní proces není dostatek informací. Jiná situace je v úrazech pracovních. Na obr. 1 je znázorněn vývoj hlášených pracovních úrazů elektrickým proudem v organizacích, které jsou v působnosti systému dozoru Státního úřadu inspekce práce (dříve ČÚBP) v letech 1993 – 2011 v České republice, rozdělený podle velikosti napětí na kterém se stal. NN znamená nízké napětí tj. napětí do 1000 V proti zemi, VN znamená vysoké napětí a je to napětí nad 1000 V proti zemi.
Jak je patrné z obr. 1, počet pracovních úrazů způsobených elektrickým proudem se v ČR pohybuje v posledních letech okolo 70, což představuje snížení o 30 %. Více úrazů je na nízkém napětí (okolo 60), na vysokém napětí okolo 10 úrazů. Rozložení úrazů odpovídá rozšíření příslušných napětí a kvalifikaci osob, které s nimi přicházejí do styku. S vysokým napětím přicházejí do styku převážně jen elektrotechnicky kvalifikované osoby a není tak rozšířené a proto je úrazů méně.
Za sledované období došlo k poklesu úrazů na VN na 7 %, na NN na 39 % počátečního stavu. Počet úrazů trvale klesá, ale v posledních pěti letech se zvláště na NN projevuje stagnace.
Úrazy elektrickým proudem přestavují dlouhodobě z celkového počtu pracovních úrazů (PÚ) jen 0,12 %. Těžké úrazy (podle dřívější klasifikace), nyní úrazy s hospitalizací větší než 5 dnů, činí již 1,5 % a smrtelné úrazy dokonce 3,6 % (průměr za posledních 10 let). Elektřina je tedy významný zdroj smrtelných úrazů (SÚ). Podíl smrtelných úrazů elektrickým proudem na smrtelné pracovní úrazovosti ukazuje obr. 2. Vzhledem k počtu SÚ (malému pro statistiku) graf značně kolísá. Trend ukazuje pokles SÚ a je žádoucí, aby budoucnost klesající trend potvrdila, tak jak to potvrzují poslední dva roky.
NahoruSmrtelné pracovní úrazy
V letech 1993 – 2011 bylo v ČR celkem 180 smrtelných úrazů elektrickým proudem, o nichž máme podrobnější informace. Jaký byl počet smrtelných úrazů elektrickým proudem v jednotlivých letech a jejich porovnání se všemi smrtelnými pracovními úrazy ukazuje obr. 3.
Za posledních 10 let je průměrně 6 smrtelných pracovních úrazů ročně. Toto číslo výrazně snižují poslední dva roky (po 3 úrazech). Úrazy utrpěli pracovníci s elektrotechnickým vzděláním i bez něho. Za elektrotechnické vzdělání se považuje vyučení, ukončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání v elektrotechnickém oboru. Jaká byla skutečnost ukazuje tab. 3.
Tab. 3. Počet smrtelných úrazů podle napětí a kvalifikace
Z tabulky vyplývá, že poměr mezi kvalifikacemi na obou napětích je zhruba stejný (nekvalifikovaní 60 %). Přitom je logické, že pracovníci s elektrotechnickým vzděláním utrpí úrazy elektrickým proudem častěji.
Smrtelný úraz elektrickým proudem vzniká zpravidla v důsledku porušení bezpečnostních předpisů. Při každém úrazu může porušit předpisy více stran. Může to být postižený, zaměstnavatel, jiný. Předpisy poruší někdy dvě strany zároveň, občas všichni, výjimečně nikdo.
Kromě případů, kdy, se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou (podnikající fyzickou osobu – PFO) je za své zaměstnance při pracovní činnosti obecně odpovědný zaměstnavatel. Ten vydává příkazy k práci a práci má organizovat a řídit tak, aby byla prováděna bezpečně a aby zaměstnanci měli vytvořeny pro bezpečnou práci podmínky.
Práce na elektrických zařízeních nevykonává vždy jen jeden člověk (někdy to je i nepřípustné). Většinou se provádějí ve dvojících nebo ve skupinách. Tam musí být jeden z pracovníků vedoucím práce. Je běžné, že i údržba elektrických zařízení je prováděna dodavatelsky. Pak přistupuje do procesu i objednatel, často prostřednictvím svých odpovědných pracovníků (např. při zajišťování pracovišť). Nesmíme zapomenout na sdružování podnikajících osob na některé zakázky. Tyto subjekty jsou zařazeny v tabulce 4 ve sloupci "jiný“.
Tab. 4. Kdo porušil bezpečnostní předpisy
Odpověď na otázku, kdo v souvislosti se smrtelnými úrazy elektrickým proudem porušuje předpisy dává tab. 4. Nejvíce v 77 % úrazůů se na porušení předpisů podílel postižený (100 % je 180 úrazů). Přitom jen sám porušil předpisy v 39 % případů. V této souvislosti je třeba připomenout, že ve 12 případech jednal postižený absolutně bezdůvodně, v rozporu se zdravým rozumem. V dalších 13 případech pak projevil nevhodnou iniciativu, která mu byla osudná.
Zaměstnavatel s porušením předpisů v 47 % úrazů je hned za ním.
Ani 27 % podíl jiných není zanedbatelný. 3 %, kdy nikdo neporušil předpisy jsou sporná a závislá na posouzení.
Skupina všichni spolu s dvojící postižený a zaměstnavatel představuje 31 % případů a svědčí o značném nepořádku ve firmě.
Jen ve třech případech byl úraz způsoben vadným elektrickým zařízením, kdy postižený nemohl situaci nijak ovlivnit. Ve 14 případech ukončil úraz podnikání osoby samostatně výdělečně činné.
NahoruPříklady typických úrazů
Tab. 5. Skupiny smrtelných úrazů elektrickým proudem
NahoruPřípad z 1. skupiny
Pětičlenná pracovní skupina prováděla na základě příkazu "B“ údržbu kobky rozvodny VN. Když byly práce ukončeny, provedlo se odjištění pracoviště a s dispečerem bylo dohodnuto, že se udržované zařízení odzkouší. Vedoucí práce prováděl ovládání z ovládací skříně mimo prostor rozvodny. Pracovníky rozmístil tak, aby mohli sledovat funkci jednotlivých částí zařízení. Poté zařízení opakovaně zapnul a vypnul. Vše pracovalo bez závad. Při ovládání vývodového odpojovače hlásil jeden z pracovníků nefungující signalizaci odpojovače v dozorně. Vedoucí práce nechal zkontrolovat žárovku signalizace, ta byla funkční.
Po chvíli vedoucí práce uslyšel ránu. V prostoru vývodových odpojovačů byla tma a hustý dým. Po zapnutí odsávání nalezl jednoho z pracovníků hořícího na zemi u vstupu do kobky.
I když byly všechny kobky uzavřeny a přede dveřmi byl natažen červený pás sloužící jako zábrana a bezpečnostní sdělení, chtěl jeden z postižených odstranit závadu na odpojovači, na kterém předtím prováděl údržbu. Pravděpodobně si popletl kobky a vstoupil do sousední kobky pod napětím VN. Zámky zábran šly uvolnit prsty bez použití nástroje, ale v každém případě musel odstranit plastový pás. U sebe měl jen šroubovák a když se sklonil k paketovému přepínači, došlo k přeskoku napětí 22 kV a následnému el. oblouku, kterým byl zasažen. Na místě zemřel.
Ve stejném okamžiku přicházel ke kobce druhý pracovník, který byl el. obloukem rovněž popálen a pokoušel se utéci. Ten byl nalezen jako první, utrpěl rozsáhlé popáleniny včetně popálení dýchacích cest. Na popáleniny po 14 dnech zemřel.
Příčinou úrazu bylo nesprávné chování prvního postiženého v rozporu s příkazem "B“, protože svévolně opustil určené stanoviště, odstranil zábranu, vstoupil do nevypnuté kobky, neodzkoušel přítomnost napětí a přiblížil se k částem VN pod napětím.
Ze strany zaměstnavatele byly zjištěny nedostatky ve školení pracovníků a vypisování příkazů "B“.
NahoruPřípad z 2. skupiny
Postižený podnikal jako fyzická osoba bez zaměstnanců a vlastnil osvědčení revizního technika. Po předběžné ústní dohodě s majitelem farmy šel provést úpravy měření a jištění vývodu z rozvodny NN v transformovně napájející středisko farmy. Jako pomocník pro zámečnické práce mu byl přidělen zaměstnanec farmy. Pracovat začali v 2. poli rozváděče, které bylo bez napětí, až na vývod pro středisko. Ten byl ve spodní části skříně provizorně napojen kabelem 4 × 70 mm2 z vedlejšího rozváděče neupevněnými svorkami. Spoje byly omotány kobercovou páskou, a to dost nedokonale, neboť minimálně na dvou místech nebyly zčásti zakryty živé části. V blízkosti spojů byla na žilách kabelu umístěna samolepicí výstražná tabulka…
