3.1.1.1
Jednání za společnost v období mezi založením a vznikem společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, Mgr. Pavla Krejčí
NahoruJednání za společnost před zápisem do OR
Společnosti s ručením omezeným vznikají ve dvou fázích. První fází je ustavení a druhou fází je samotný vznik právnické osoby. Společnost s ručením omezeným vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Jak jsme již psali v předchozích kapitolách, teprve zápisem do obchodního rejstříku získává společnost svéprávnost dle § 15 odst. 2 OZ. Teprve potom se společnost stává plnohodnotnou právnickou osobou, která nese za své právní jednání plnou odpovědnost a může pro sebe nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Protože však před samotným zápisem do obchodního rejstříku je třeba, aby společnost prováděla celou řadu právních jednání (např. uzavření nájemní smlouvy za účelem prokázání existence sídla společnosti), umožnil § 127 OZ, aby bylo toto právní jednání prováděno již jménem samotné ještě nevzniklé společnosti s ručením omezeným. Za společnost lze dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR jednat ještě před jejím ustavením (založením), tedy ještě před sepisem společenské smlouvy formou notářského zápisu.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1478/2015:
"Dovolací soud proto dospěl k závěru, že jednání jménem obchodní společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku není neplatné jen proto, že se uskutečnilo v době, kdy společnost ještě nebyla založena. Naopak, není-li takové jednání stiženo jiným důvodem neplatnosti, je vždy platné, a to bez ohledu na to, zda jednající osoba vystupovala jménem společnosti právem, či nikoliv (srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 255). Právní následky jednání za předběžnou společnost totiž primárně dopadají právě na jednající osobu (případně solidárně na více takto jednajících osob). Společnosti se přičítají pouze za předpokladu, že jednání, z nichž vzešly, schválili společníci nebo příslušný orgán společnosti do tří měsíců od jejího vzniku; jinak z nich zůstávají zavázáni ti, kdo před vznikem společnosti vystupovali jejím jménem. Pro úplnost zbývá dodat, že včasným schválením jednání učiněných za společnost před jejím zápisem do obchodního rejstříku na ni přecházejí závazky převzaté jednajícími od počátku (ex tunc)."
NahoruOsoby oprávněné jednat za společnost
Lze předpokládat, že osobami, které budou jednat jménem společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku, budou především její zakladatelé. Za společnost v tomto období však mohou jednat i její první jednatelé uvedení ve společenské smlouvě.
Z jednání těchto osob musí být zřejmé, že jednají jménem nově zakládané společnosti.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2056/2010:
"Nejvyšší soud se ztotožňuje s výchozí úvahou odvolacího soudu, že o jednání zakladatele za společnost ve smyslu § 64 ObchZ jde jen tehdy, je-li z jednání zakladatele patrno, že nejedná svým jménem, nýbrž za založenou a dosud nevzniklou společnost (jejím jménem – srov. § 64 odst. 1 ObchZ, ve znění po novele provedené zákonem č. 370/2000 Sb.). Jednáním ve smyslu tohoto ustanovení, jež má vést ke vzniku závazku, lze rozumět jen jednání právní, tj. činění právních úkonů (projevení vůle směřující ke vzniku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují, srov. § 34 ObčZ)."
NahoruIdentifikace dosud nevzniklé společnosti
Při jednání za dosud nevzniklou společnost, které zatím nebylo přiděleno identifikační číslo a není ani zapsána v obchodním rejstříku u příslušeného rejstříkového soudu (tedy nelze ani uvést spisovou značku), je nutné věnovat pozornost správné identifikaci této společnosti.
Pokud již byla společnost založena (tj. byl již sepsán notářský zápis), lze společnost identifikovat právě prostřednictvím notářského zápisu, tedy v právním jednání uvést u společnosti jméno notáře, který vyhotovil notářský zápis, datum vyhotovení notářského zápisu a číslo notářského zápisu.
… 