Pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

7.12.2.1

Pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

JUDr. Jan Přib

 NahoruPlátci pojistného na zdravotní pojištění

Plátcem pojistného na zdravotní pojištění (zákony o zdravotním pojištění neužívají termín poplatník) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé; ve stanovených případech je plátcem stát. Vymezení zaměstnanců a zaměstnavatelů je přitom jiné než u pojistného na sociální pojištění.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 ZDP.

Za zaměstnance se však nepovažují:

• osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu vyššího než je stanovený limit; do 30. června 2024 je tímto limitem částka 10 001 Kč (v případě více dohod u jednoho zaměstnavatele se příjmy z těchto dohod sčítají) a od 1. července 2024 je tímto limitem dosažení aspoň částky 10 500 Kč v případě výkonu dohody o provedení práce nebo více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nebo aspoň částky 17 500 Kč v případě výkonu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů,

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, tj. částky aspoň 4 000 Kč, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění; v případě více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele se jedná o úhrn příjmů z těchto dohod,

• žáci a studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

• členové družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu ve výši aspoň 4 000 Kč za kalendářní měsíc,

• osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo nejsou od daně z příjmů osvobozeny.

Za zaměstnavatele se považuje právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.

Výše pojistného na zdravotní pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na zdravotní pojištění je vymezen shodně jako u vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění.

 NahoruVýše pojistného na zdravotní pojištění

Výše pojistného za zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu; pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel, tj. zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel hradí 9 %. Na rozdíl od pojistného na sociální pojištění není tedy stanoven zvlášť vyměřovací základ zaměstnavatele.

Ve zdravotním pojištění je stanoven minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda (od 1. 1. 2024 činí minimální mzda 18 900 Kč za měsíc). Pojistné na zdravotní pojištění stanovené z minimálního vyměřovacího základu ve výši 18 900 Kč činí 2 552 Kč (tj. 18 900 x 0,135).

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (jedná se o tzv. doplatek do minimálního vyměřovacího základu). Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda; pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, musí být dodržen minimální vyměřovací základ (pokud je tento minimální vyměřovací základ dodržen, nezvyšuje se za dobu tohoto volna nebo absence).

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období nebo zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. v případě pracovní neschopnosti pro nemoc) anebo zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ.

Za dobu dočasné pracovní neschopnosti se pojistné na zdravotní pojištění neplatí (nemocenské se nezahrnuje do vyměřovacího základu).