"Švarcsystém

15.8.3.5

"Švarcsystém“

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla s účinností od 1. 1. 2012 novou definici nelegální práce, za kterou se nově považuje i výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.

 NahoruZávislá práce

Co se rozumí závislou prací, definuje zákoník práce v ustanovení § 2. Podle citovaného ustanovení se závislou prací rozumí práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

 NahoruZnaky závislé práce

Z výše citované definice lze tedy dovodit, že znaky závislé práce jsou následující:

• výkon práce fyzickou osobou, neboť zaměstnanec může být pouze fyzická osoba. Nelegální tedy není případ, kdy si např. účetní založí vlastní společnost s ručením omezeným a tato společnost bude jiné osobě, ať již fyzické či právnické ("zaměstnavateli“), poskytovat služby v podobě vedení účetnictví.

• výkon práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, podle pokynů zaměstnavatele. Vztah nadřízenosti a podřízenosti lze dovodit zejména z toho, že zaměstnavatel dané fyzické osobě dává pokyny k výkonu práce, rozhoduje o tom, kde bude práci vykonávat, v jaké době, kontroluje jeho pracovní docházku, umožňuje mu čerpání volna apod.

  Pokud by fyzická osoba vystupovala jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jako "OSVČ“), pak hlavním znakem její výdělečné činnosti je, že podniká vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Svůj čas si řídí sama, nevztahuje se na ni pracovní doba, nemá nárok na dovolenou, je odpovědná za výsledek své práce apod.

• výkon práce jménem zaměstnavatele – zaměstnanec nikdy nevystupuje v pracovním vztahu vlastním jménem, práci vykonává pro zaměstnavatele a jeho jménem, zpravidla používá jeho e-mailovou adresu, má vizitky zaměstnavatele, na kterých je uvedeno označení zaměstnavatele a zpravidla jméno zaměstnance a pozice, kterou pro zaměstnavatele vykonává, u svého podpisu uvádí název zaměstnavatele apod.

• osobní výkon práce zaměstnancem – zaměstnanec se nemůže nechat při výkonu práce zastoupit. Naopak OSVČ může použít ke splnění svého závazku zpravidla i třetích osob, pokud si smluvní strany nesjednaly něco jiného. To ale vždy bude záležet na smluvním vztahu, jaký bude mezi OSVČ a "zaměstnavatelem“ uzavřen.

Další znaky závislé práce spočívají např. v tom, že zaměstnanec má podle zákoníku práce pouze omezenou odpovědnost za škodu, kterou při výkonu práce pro zaměstnavatele nebo v souvislosti s ním zaměstnavateli způsobí, je povinen dodržovat pracovní dobu, případně vykonávat práci přesčas, má nárok na dovolenou, na mzdu a náhradu mzdy apod.

 NahoruHlavní výhody švarcsystému aneb proč je tak oblíbený

Hlavním důvodem, proč zaměstnavatelé tak rádi využívají švarcsystém a je u nás poměrně rozšířený, je úspora nákladů. Zaměstnavatel totiž vyplácí OSVČ pouze sjednanou odměnu, ze které neodvádí žádné srážky, neplatí za OSVČ žádné odvody. OSVČ si vše zajišťuje sama, odvádí zálohy na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění i zálohy na daň z příjmu, které jedenkrát ročně vždy vyúčtuje. Ve výsledku je při stejné výši odměny její čistý příjem zpravidla vyšší, než by byl její příjem jako zaměstnance, neboť si může uplatňovat náklady vynaložené za účelem dosažení příjmů. Výhodou pro zaměstnavatele je samozřejmě i to, že vztah s OSVČ není nijak chráněný, takže jej může kdykoliv ukončit v souladu s tím, co si strany mezi sebou sjednají (zpravidla si ve smlouvě sjednají určitou výpovědní dobu), neposkytuje OSVČ dovolenou apod.

 NahoruPostihování švarcsystému

Novela zákona o zaměstnanosti zpřísnila tresty za nelegální práci jak pro zaměstnavatele, tak i pro samotného pracovníka. Pro zaměstnavatele se sankce zvyšuje až na 10 milionů korun, a pro fyzickou osobu, která bude nelegální práci vykonávat, až na 100 000 korun. Zároveň zákon o zaměstnanosti zavedl minimální výši pokuty, kterou úřady zaměstnavateli uloží v případě zjištění "švarcsystému“, a to na 250 000 korun.

 NahoruPokyn Ministerstva financí D-285

Ministerstvo financí vydalo v roce 2005 pokyn D-285, jehož hlavním účelem má být vymezení hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy, tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového. Podle tohoto pokynu jsou nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby, od níž jí plyne příjem, následující:

• plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,

• fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,

• odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu,

• materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu,

• vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmu.

 NahoruManuál ke švarcsystému

Pokud zaměstnavatel (budeme tento pojem pro zjednodušení používat, i když ve vztahu k OSVČ logicky nejde o zaměstnavatele a v žádném případě by tento pojem neměl být používán ve smlouvě uzavírané s OSVČ) využívá při své činnosti i OSVČ, což samozřejmě není zakázané, pokud tím nedochází k zastírání pracovněprávního vztahu, doporučujeme mimo jiné následující postup:

• OSVČ nevystupuje jménem zaměstnavatele
  Spolupracující OSVČ by neměla používat vizitky zaměstnavatele, používat hlavičkové papíry zaměstnavatele, e-mailovou adresu zaměstnavatele, firemní uniformu, být uvedena v týmu zaměstnavatele na webových stránkách zaměstnavatele apod. V případě dlouhodobé spolupráce by určitým řešením mohlo být v rámci firemní dokumentace jasné vyznačení, že jde o externího spolupracovníka, uvést označení OSVČ, včetně jejího identifikačního čísla apod. Takový dovětek by se měl objevit i na konci každého pracovního dopisu či e-mailu, který OSVČ "za zaměstnavatele“ napíše, aby bylo zřejmé, že nejde o zaměstnance, ale samostatného podnikatele, který se zaměstnavatelem pouze spolupracuje v rámci určitého obchodněprávního vztahu.

• Spolupráce OSVČ pouze s jednou osobou (zaměstnavatelem)
  Pokud OSVČ poskytuje své služby pouze jediné osobě (zaměstnavateli), a to dlouhodobě a…