Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výdajích podnikatelů

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výdajích podnikatelů

Ing. Martin Děrgel

 Nahoru1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Postavení BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále také jen BOZP) je neoddělitelnou součástí pracovního práva, neboť jejím základním cílem je ochrana zaměstnanců v pracovním procesu, ochrana jejich životů a zdraví a vytváření takových podmínek, které by umožňovaly produktivní a kvalitní práci.

V právním smyslu představuje BOZP souhrn práv a povinností jak účastníků pracovního procesu, směřující k zajištění BOZP, tak orgánů pověřených dozorem nad touto oblastí.

Důraz na prevenci

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se přitom rozumějí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a dále z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Přičemž § 101 odst. 6 ZP výslovně stanoví, že náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel a že tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Ustanovení § 102 ZP v této souvislosti zaměstnavatelům ukládá mj.:

• soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje,

• na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění,

• pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek,

• není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení, o čemž je povinen vést dokumentaci.

Ustanovení § 102 odst. 5 ZP vyjmenovává tzv. všeobecné preventivní zásady, kam patří např.:

• přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců,

• nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,

• nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými,

• přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti individuálním,

• provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,

• udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

BOZP nejen pro vlastní zaměstnance

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizikách a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Na právní vztahy týkající se zajištění BOZP při činnosti mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o:

1. zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
2. fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost,
3. spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b),
4. fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí,

se s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti a jejího rozsahu vztahuje:

• § 101 odst. 1 a 2 ZP, §§ 102, 104 a 105 ZP (tj. prevence, poskytování OOPP, MČDP, a úrazy),

• §§ 2 až 11 zákona č. 309/2006 Sb. (tj. bezpečnostní požadavky na pracoviště, pracovní prostředky a na práci, jakož i kompetence tzv. bezpečnostního technika, viz dále).

Zákaz některých prací

Ustanovení § 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zakazuje práce s některými zvlášť nebezpečnými látkami. Z těch známějších jde např. o azbest, kde je zákaz prolomen u prací výzkumných, laboratorních, analytických, dále při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, povoleny jsou také práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí.

Pro praxi významnější jsou zákonná omezení některých prací pro ženy (těhotné, kojící a do devátého měsíce po porodu) a mladistvé. Jde zejména o zákaz zvedání a přenášení břemen, kde vyhláška č. 180/2015 Sb. stanovuje omezení velmi konkrétně a uvádí celou řadu dalších prací zakázaných uvedeným chráněným skupinám zaměstnanců. Např. u mladistvých jsou zakázány:

• práce přesčas,

• práce v noci (mladiství starší než 16 let je mohou výjimečně vykonávat nejvýše 1 hodinu),

• práce spojené s ruční manipulací s břemenem o hmotnosti překračující u chlapců občas/často 20/15 kg a u dívek občas/často 15/10 kg,

• práce vykonávané ve vnuceném tempu,

• práce ve výškách nad 1,5 m.

Povinnosti zaměstnavatele

Na úseku BOZP je zaměstnancům právními předpisy uložena řada povinností, od pouze obecně formulovaných až po zcela konkrétně vymezené úkoly. Uveďme si ty konkrétnější:

• sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit,

• nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy podle § 192 ZP nebo nemocenským a průměrným výdělkem,

• zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

• nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

• zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích,

• zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP týkající se jimi vykonávané práce, a to při nástupu do práce a dále při změně:

  • - pracovního zařazení,
  • - druhu práce,
  • - technologie, výrobních nebo pracovních prostředků,
  • - pracovních postupů,
  • - při jiné změně s podstatným vlivem na BOZP,

• zajistit stále volné únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim vč. přístupových cest,

• zajistit vybavení pracoviště prostředky pro:

  • - poskytnutí první pomoci,
  • - přivolání zdravotnické záchranné služby,

• udržovat čisté pracoviště, chodby, schodiště, toalety, šatny, únikové cesty atd.

Bezpečnostní technik

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců prostřednictvím tzv. odborně způsobilé osoby, která splňuje tato kritéria:

1. alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
2. odborná praxe
   1. v délce alespoň 3 let,
   2. v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání,
   3. v délce 1 roku, jestliže osoba dokončila VŠ ve studijním programu v oblasti BOZP;

   • za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém osoba zajišťuje úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti BOZP,

3. vykonaná zkouška z odborné způsobilosti (dle § 20 zákona č. 309/2006 Sb.), přičemž:
   1. akreditaci k provádění těchto zkoušek uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,
   2. odborná (příp. zvláštní) způsobilost získaná podle právních předpisů do konce roku 2006 se považuje za splněnou nejdéle do 1. 1. 2012.

Zaměstnává-li zaměstnavatel:

1. nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
2. 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
3. více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci (ve smyslu § 11 zákona č. 309/2006 Sb.).

Pracovní úrazy

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:

• objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti:

  • - zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje,
  • - svědků a
  • - odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP,

• bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do objasnění příčin a okolností vzniku,

• uvést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, bez ohledu na způsobené zdravotní důsledky,

• do 5 dnů vyhotovit záznam o úrazu (podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.):

  • - při zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
  • - bylo-li jeho následkem úmrtí zaměstnance,

• jedno vyhotovení záznamu o úrazu předat:

  • - postiženému zaměstnanci, v případě jeho smrti rodinným příslušníkům,
  • - příslušné zdravotní pojišťovně,
  • - příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, podléhá-li dané pracoviště jeho dozoru,
  • - v případě úmrtí také Policii ČR,

• ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

  • - výše uvedeným orgánům a institucím, a dále
  • - státnímu zástupci nebo Policii ČR, byl-li v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin,
  • - příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP,
  • - zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal,
  • - pojišťovně, u níž má zaměstnavatel pojištěnu odpovědnost za škodu při úrazu,

• vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání.

Práva a povinnosti zaměstnance

I zde se zaměříme zejména na předpisy konkrétně vyjádřená práva a povinnosti zaměstnance:

• je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance,

• je povinen:

  • - účastnit se školení BOZP zaměstnavatele včetně ověření svých znalostí,
  • - podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním,
  • - nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky:

    • na pracovištích zaměstnavatele a

    • v pracovní době i mimo tato pracoviště,

    • nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele (nelze si tzv. odskočit "na jedno" během přestávky na oběd, kdy je mimo pracoviště i mimo pracovní dobu),

    • zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance:

      • -- kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu,

      • -- u nichž jde o součást plnění pracovních úkolů (např. degustéři),

  • - nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou také nekuřáci,
  • - bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci:

    • svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a

    • pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,

  • - podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,

    • záleží na zaměstnavateli, jakou zjišťovací metodu zvolí, zpravidla postačí dechová zkouška, při pozitivním nálezu může být odebrána i krev, ale pouze lékařem,

    • neuposlechnutí nebo odmítnutí kontroly může být i výpovědním důvodem.

Daňové posouzení BOZP

Třebaže BOZP je prvotně problematikou pracovního práva, její praktické naplňování je rovněž otázkou daňovou.

Podle § 24 odst. 2 ZDP jsou na straně zaměstnavatele za daňově uznatelné výdaje považovány výslovně výdaje:

• na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na:

  • - bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
  • - hygienické vybavení pracovišť,
  • - pořízení ochranných nápojů (v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 361/2007 Sb.),
  • - práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

• k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů (kam často spadají výlohy vyvolané výše zmíněnými zákony upravujícími povinnosti zaměstnavatelů v rámci BOZP),

• paušální částky náhrad výdajů vyplacené zaměstnancům na údržbu pracovního oblečení.

Z pohledu zaměstnanců je pak významné, že za zdanitelný příjem se nepovažuje mj.:

• hodnota

  • - osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP),
  • - pracovních oděvů a obuvi,
  • - mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (MČDP) a
  • - ochranných nápojů

poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování OOPP, pracovních oděvů a obuvi,

• jakož i hodnota:

  • - poskytovaných stejnokrojů, a
  • - pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání,

• včetně příspěvku na jejich udržování, ať už jsou hrazeny:

  • - ve skutečné (prokázané) výši, nebo
  • - do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy, kolektivní smlouvou, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu,

    • že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.

 Nahoru2. Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky

Povinnosti zaměstnavatele

Podle § 104 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům:

• mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (dále MČDP) na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu,

• na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.

MČDP a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, přičemž musí postupovat v souladu s:

• nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví bližší podmínky poskytování i MČDP,

• nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (kde se v § 8 a Příloze č. 1 věnuje pozornost tzv. ochranným nápojům).

Za zmínku stojí, že nahrazení poskytovaných MČDP finančním plněním není zakázáno.

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

Zmíněné nařízení vlády č. 495/2001 Sb. stanovuje závazné podrobnosti k poskytování MČDP:

• K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky.

Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem.

• Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky:

  • - mycí a čisticí prostředky,
  • - případně regenerační krémy a masti.

Nařízení dále v příloze č. 4 uvádí:

• příklady druhu prací z hlediska znečištění,

  • - práce velmi nečistá (např. lakýrníci, obsluha a údržba zemních strojů a strojních zařízení),
  • - práce nečistá (seřizovači, řidiči nákladních vozidel, montéři, zedníci, řezníci atd.),
  • - práce méně čistá (např. mistři, skladoví dělníci, řidiči osobních vozidel, tesaři, úklid),
  • - práce čistá (administrativa, dozor, měření, obchod, služby, školství, věda, výzkum),

• doporučená množství mycích a čisticích prostředků (gramy za měsíc) + 2 ručníky ročně:

  • - práce velmi nečistá (mycí prostředek 200, čisticí pasta 900),
  • - práce nečistá (mycí prostředek 100, čisticí pasta 600),
  • - práce méně čistá (mycí prostředek 100, čisticí pasta 300),
  • - práce čistá (mycí prostředek 100).

Co patří mezi MČDP?

Za mycí prostředky se považují všechny prostředky, které splňují základní požadavky očisty těla od škodlivin a jiných nečistot včetně prachů, které působí na povrch těla a mohou proniknutím kůží do těla ohrozit zdravotní stav zaměstnanců. Není-li kůže dostatečně chráněna, zvyšuje se možnost jejího poškození. I když kožní choroby zpravidla nezpůsobují pracovní neschopnost, významně zaměstnance obtěžují a snižují jejich výkonnost.

Nejčastějšími mycími prostředky jsou toaletní mýdla, čisticí pasty a roztoky, jimiž se odstraňují vzniklé nečistoty a které nepoškozují a nedráždí pokožku. Za nezbytnou součást mycích prostředků je nutno považovat i ručníky, popřípadě i elektrické teplovzdušné osušovače rukou. V některých provozech může docházet k silnějšímu poškozování dutiny ústní a nosní (prašné prostředí, chemické výpary aj.), jinde zase ve zvýšené míře trpí oči, případně jiné vnější části organismu. V těchto případech lze považovat za mycí prostředky i přípravky, jimiž se dutiny či oči vyplachují, čímž se tak snižuje negativní působení agresivních látek a prachu. Zaměstnancům, kteří na pracovišti přicházejí do styku s látkami dráždícími pokožku (např. organická rozpouštědla), po nichž se pokožka vysušuje a praská, je zapotřebí poskytnout v rámci MČDP také regenerační výživné krémy a masti, které upravují odmaštěnou pokožku. Někdy je dokonce potřeba zajistit ochranu pokožky již před zahájením práce se škodlivinami. K tomuto účelu slouží masti, které po nanesení vytvoří ochranný film; k jejich očištění po práci slouží…