15.7.3.1.2
Daňové aspekty výkonu funkce jednatele v s.r.o.
Vztah mezi jednatelem a s.r.o. vychází obecně z § 66 odst. 2 obchodního zákoníku (
zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), podle kterého při zařizování
záležitostí společnosti se tento vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní
smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z úpravy
obchodního zákoníku nevyplývá jiné určení práv a povinností. Pokud je uzavřena
smlouva o výkonu funkce, musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou
hromadou.
V případě jednatelů platí, že jejich jmenování, odvolání a
odměňování patří do působnosti valné hromady. Pokud je tedy odměňování
součástí smlouvy o výkonu funkce, musí být tato smlouva schválena valnou
hromadou. Pokud tato smlouva uzavřena není, stejně musí být odměňování
jednatele valnou hromadou schváleno. Jedná se samozřejmě o významný kontrolní
mechanismus společnosti vůči jejímu statutárnímu orgánu. A obecně tedy platí,
že má být přiměřeně použita úprava mandátní smlouvy. K těmto aspektům ale blíže
v právní části této kapitoly.
NahoruZákonné právo jednatele na odměnu
Z výše uvedených ustanovení je možné odvodit, že jednatel má
zákonné právo na odměnu, ovšem s výjimkou případů, kdy právní předpis přímo
stanoví, že odměňování jednatelů je zakázáno (např. § 303 odst. 3 zákoníku
práce, nebo jmenování soudem v případech § 194 odst. 2 obchodního
zákoníku). Otázkou je pak také odměňování jednatele, pokud o něm
valná hromada dosud nerozhodla. V ostatních případech je ale možné konstatovat,
že jednatel má nárok na odměnu za výkon své činnosti a měl by tedy odměnu také
pobírat.
NahoruZdanění odměny jednatele
Zdanění odměny jednatele patří již delší dobu k poměrně
komplikovaným otázkám, i když by se na první pohled mohlo zdát, že k tomu není
důvod. Příjmy za práci jednatelů s.r.o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen " ZDP“),
a to samozřejmě i v případě, že nejsou povinni při výkonu práce dbát příkazů
plátce. Znamená to tedy, že příjmy za práci jednatele se zdaní stejně jako
příjmy "běžných“ zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu
ZDP a s.r.o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.
V případě jednatele lze ovšem při zdanění nalézt určité
odlišnosti. První odlišnost spočívá v úpravě § 6 odst. 4 ZDP, který stanoví, že
příjmy do 5 000,- Kč bez podepsaného prohlášení k dani podléhají srážkové dani.
Na příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b)
ZDP se ale tato úprava nevztahuje, tedy ani na příjmy jednatelů.
Znamená to tedy, že i když jednatel nebude mít podepsané prohlášení k dani a
příjem nepřesáhne 5 000,- Kč, bude z tohoto příjmu vždy sražena záloha na
daň. Tato skutečnost může být, mimo jiné, důvodem pro vznik povinnosti
podat daňové přiznání.
Jednatel je současně zaměstnancem, jako zaměstnanec pobírá mzdu
30 000 Kč měsíčně, v tomto zaměstnání má podepsané prohlášení k dani.
Jednatelem je v jiné společnosti, než je zaměstnancem, a příjem za práci
jednatele činí 4 000 Kč měsíčně. Na odměnu jednatele není možné uplatnit
srážkovou daň, i když příjem nepřesáhne 5 000 Kč měsíčně, proto z příjmu
jednatele bude sražena záloha na daň. Jednatel je povinen v souladu s § 38g odst. 2 ZDP podat
daňové přiznání, má příjmy současně od dvou plátců, ze kterých je sražena
záloha na daň.
Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tzv. superhrubá mzda, tj. příjem navýšený o sociální a
zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Pro správné zdanění je tedy nezbytné určit, zda tento příjem podléhá či
nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
NahoruOdměna z pohledu zdravotního pojištění
Nejdříve odměna jednatele z pohledu zdravotního pojištění,
které je upraveno zejména zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, v platném znění, a dále zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, v platném znění. Z § 5 zákona o veřejném zdravotním
pojištění vyplývá, že jednatel je jako zaměstnanec účasten zdravotního
pojištění, pokud mu plyne nebo má plynout příjem ze závislé činnosti. Z
uvedeného vyplývá, že pokud jednatel pobírá za svou činnost odměnu, tato odměna
vždy podléhá zdravotnímu pojištění. Na tuto úpravu pak navazuje úprava v § 3
zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která vymezuje vyměřovací
základ zaměstnance, do kterého odměna jednatele podle této úpravy patří.
Problém může nastat, pokud by se na jednatele vztahovala povinnost
dodržovat minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného, tedy jednatel by
neměl žádný jiný pojistný vztah, ve kterém by tato povinnost byla splněna, nebo
by nepatřil mezi osoby, na které se minimální vyměřovací základ nevztahuje. Pak
je samozřejmě nutné, aby s.r.o. jako zaměstnavatel zajistila odvod pojistného z
minimálního vyměřovacího základu.
Jednatel pobírá za svou činnost odměnu 5 000 Kč měsíčně, kromě
této činnosti není zaměstnancem ani OSVČ. Jedná se o starobního důchodce.
Vzhledem k tomu, že se jedná o starobního důchodce a tedy o pojištěnce státu,
minimální vyměřovací základ se na tohoto jednatele nevztahuje a vyměřovacím
základem bude skutečný příjem, tedy částka 5 000 Kč. Pokud by se ale o
starobního důchodce nejednalo, vznikala by s.r.o. povinnost zajistit odvod
pojistného z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy. V tomto
případě bude pojistné na zdravotní pojištění 13,5 % z částky 5 000 Kč, tedy 675
Kč, 225 Kč bude sraženo jednateli a 450 Kč odvede s.r.o.
NahoruOdměna z pohledu zdravotního pojištění
Z pohledu sociálního pojištění je situace komplikovanější.
Z úpravy zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., v platném
znění) vyplývá, že jednatelé nemocensky pojištěni nejsou, nepatří mezi
zaměstnance ani OSVČ. Na jednu stranu je výhodou nižší odvodové zatížení, na
druhou stranu potom z odměny jednatele neplyne žádné zabezpečení v oblasti
nemocenského pojištění, zejména v případě nemoci.
Ovšem co se týká důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění, v platném znění), z § 5 odst. 1 písm. w) uvedeného zákona
vyplývá, že pojištěni jsou také za splnění stanovených podmínek společníci a
jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní
společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za
kterou jsou touto společností odměňováni. Podmínky jsou stanoveny v § 8 odst. 2
zákona o důchodovém pojištění, jednatelé jsou účastni důchodového pojištění,
pokud dosáhnou rozhodného příjmu, který činí v roce 2009 částku 5 900
měsíčně.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 10 000 Kč
měsíčně. Z titulu pobírání tohoto příjmu není jednatel účasten na nemocenském
pojištění, ale vzhledem k překročení rozhodného příjmu je účasten důchodového
pojištění.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 5 000 Kč měsíčně.
Z titulu pobírání tohoto příjmu není jednatel účasten na nemocenském pojištění,
a protože nebyl dosažen rozhodný příjem, není účasten ani důchodového
pojištění.
V případě, že jednatel nebude účasten důchodového pojištění,
nebude z jeho odměny odváděno žádné sociální pojištění, pouze zdravotní
pojištění. Znamená to, že základem daně bude odměna navýšená o 9 %
zdravotního pojištění, které je povinen odvést zaměstnavatel. V případě, že
jednatel bude účasten důchodového pojištění, bude z jeho odměny sraženo
sociální pojištění ve výši 6,5 % a zaměstnavatel bude odvádět pojistné ve výši
21,5 %. Znamená to, že základ daně bude odměna jednatele navýšená o zdravotní
pojištění ve výši 9 % a sociální pojištění ve výši 21,5 %.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 20 000 Kč.
Nemocenského pojištění účasten jednatel není, důchodového ano, protože byla
překročena výše rozhodného příjmu, a zdravotního pojištění je jednatel účasten
vždy. Příjem ve výši 20 000 Kč bude tedy navýšen o zdravotní pojištění odváděné
zaměstnavatelem ve výši 9 % a důchodové pojištění odváděné zaměstnavatelem ve
výši 21,5 %. Základ daně bude proto činit 20 000 + 1 800 + 4 300 = 26 100
Kč.
Jednatel pobírá odměnu za svou činnost ve výši 4 000 Kč.
Nemocenskému ani důchodovému pojištění tento příjem nepodléhá, odvádět se bude
pouze zdravotní pojištění. Základ daně bude činit 4 000 + 360 = 4 360 Kč.
Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci,
tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel podepsal u s.r.o. prohlášení k dani a
zda bude uplatňovat odpovídající slevy na dani (příp. daňové zvýhodnění na
vyživované děti).
NahoruPoskytování benefitů
Častým problémem řešeným v praxi je pak možnost poskytování
zaměstnaneckých benefitů a dalších výhod jednateli za předpokladu, že
nepobírá odměnu za svou činnost a nemá tedy příjmy ze závislé činnosti.
Domnívám se, že je nutné přesně vycházet ze znění ZDP a podle toho situaci
řešit.
V praxi se velmi často jedná o problematiku cestovních
náhrad. Ze znění § 6 odst. 7 písm. a)
ZDP vyplývá, že podmínkou pro to, aby náhrady cestovních výdajů
nebyly předmětem daně, je skutečnost, že jsou poskytovány v souvislosti s
výkonem závislé činnosti. Protože výkon jednatele patří mezi závislou
činnost, neměl by být problém s poskytováním cestovních náhrad a jejich
nezdaňováním ani v případě, kdy jednateli není poskytována odměna za výkon
funkce statutárního orgánu. Toto ustanovení neobsahuje podmínku, že se musí
jednat o zaměstnance (kde je podmínka příjmů – viz § 6 odst. 2 ZDP), ani přímo, že
jednatel musí pobírat příjmy.
Ovšem jiná situace je u osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 ZDP, protože tam je
např. u vzdělávání, stravování, nealkoholických nápojů, příspěvků na penzijní
připojištění a soukromé životní pojištění a řady dalších podmínka, že se musí jednat o zaměstnance. Znamená to, že aby se u jednatele jednalo o
příjem osvobozený od daně, musí jednatel pobírat za výkon funkce jednatele
odměnu, aby byl považován za zaměstnance. Pokud by jednatel odměnu za výkon
funkce nepobíral, ale čerpal uvedené benefity, jednalo by se u něj o zdanitelný
příjem.
Jednatel za výkon své funkce nepobírá žádnou odměnu. S.r.o. mu
přispívá na závodní stravování a na jeho soukromé životní pojištění. Domnívám
se, že v tomto případě se bude jednat o zdanitelný příjem jednatele, protože
není splněno, že se jedná o hodnotu stravování poskytnutého zaměstnanci a
částky pojistného, které hradí zaměstnavatel za svého zaměstnance. Jednatel
není zaměstnancem a s.r.o. zaměstnavatelem ve smyslu úpravy § 6 odst. 2 ZDP.
V praxi bývá problém se stanovením, co je vlastně odměna za výkon
funkce jednatele. Problémy mohou nastat při kombinaci případu jednatele, který
současně vykonává pro společnost práci na základě souběžného pracovněprávního
vztahu. Jedná se o případy jednatelů, kteří jsou současně řediteli či jinak
podobně označenými manažery či vedoucími představiteli společnosti. Rozhodovací
praxe soudů je zpravidla taková, že výkon funkce těchto činností považují za
součást výkonu funkce jednatele (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26
Cdo 781/2005 a řada dalších).
NahoruPříjem ve formě podílu na zisku s.r.o.
Dalším problematickým případem může být situace, kdy jednatel
nepobírá žádnou odměnu za výkon této funkce a současně se jedná o společníka,
který pobírá příjem ve formě podílu na zisku na této s.r.o. Takovýto příjem,
který je příjmem z kapitálového majetku, by mohl být částečně správcem daně
překlasifikován na příjem ze závislé činnosti a takto dodaněn včetně principu
superhrubé mzdy jako základu daně. To by samozřejmě mělo negativní dopad na
míru zdanění pobíraného příjmu. Ze znění § 8 odst. 1 písm. a)
ZDP to sice přímo nevyplývá, ale soudní judikatura se ustálila na
výkladu, že v rámci § 8 se zdaňuje podíl na zisku, který
souvisí s počátečním vkladem společníka (a současně jednatele), nikoliv s prací
společníka (jednatele). Proto pokud není vyplácena odměna za výkon této funkce,
ale je vyplácen podíl na zisku, který je zdaňován v tomto výhodnějším režimu,
lze očekávat při daňové kontrole v tomto směru potenciální problémy.
Závěrem je možné konstatovat, že s výjimkou případů, kdy jednatel
nemůže pobírat za výkon funkce odměnu, lze jenom doporučit, aby odměna byla
poskytována. Nejenom, že to v převážné většině případů bude daňově výhodné,
ale navíc se tímto postupem předejde případným sporům se správcem daně.
NahoruZákaz konkurence pro jednatele
Spornou oblastí související s výkonem funkce jednatele je
problematika fakturace jednatele společnosti. Z právního hlediska je
situace upravena zejména v § 136 obchodního
zákoníku. Podle § 136 odst. 1 písm. a) nesmí jednatel podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání
společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů. Z toho tedy
vyplývá, že pokud by jednatel fakturoval společnosti např. poskytnutí nějakých
služeb, vstoupil by se společností do obchodního vztahu, což § 136 obchodního zákoníku vylučuje.
Porušení této povinnosti má následky stanovené v § 65 obchodního zákoníku, což znamená, že
společnost má právo požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala
prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu
odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody,
kterou může společnost požadovat také. Podmínkou vydání prospěchu nebo převodu
odpovídajících práv je skutečnost, že nárok na ně bude uplatněn u odpovědné
osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla,
nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku.
Na společníky se tento zákaz konkurence nevztahuje,
společenská smlouva ale může určit, v jakém rozsahu se bude vztahovat i na ně.
Je to tedy čistě záležitost samotné společnosti.
Na jednatele se tedy zákaz konkurence vztahuje přímo. To znamená,
že jednatelé nesmí vstupovat do obchodních vztahů se společností.