Fúze sloučením

5.9.1

Fúze sloučením

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Jak již bylo uvedeno výše, v případě fúze obchodních společností sloučením dochází ke spojení dvou nebo více obchodních společností, z nichž jedna se stane nástupnickou společností, a ostatní společnosti zaniknou. Jmění zanikající nebo zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přecházejí na společnost nástupnickou.

Za fúzi sloučením se přitom také považuje případ, kdy se slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem. V této kapitole se budeme zabývat fúzí sloučením obchodní společnosti, která má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, což jsou nejčastější případy fúze.

1. Stanovení rozhodného dne

 NahoruRozhodný den

V případě, že se obchodní společnost rozhodne pro fúzi, pak prvním krokem zpravidla bude stanovení tzv. rozhodného dne fúze. Rozhodným dnem fúze se rozumí den, od něhož se jednání zanikající společnosti či zanikajících společností považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické či nástupnických společností. Je nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o hledisko účetní, neboť z právního hlediska všechny zúčastněné osoby existují a mají plnou právní subjektivitu (osobnost). Z právního hlediska tedy až do okamžiku účinnosti fúze jednají společnosti vlastním jménem a na vlastní účet.

Od rozhodného dne se pak odvíjí řada důležitých lhůt pro jednotlivé úkony v procesu fúze.

Především je třeba zdůraznit, že rozhodný den musí být stanoven pro všechny zúčastněné společnosti stejně a nesmí předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. V případě, že by ve stanovené lhůtě návrh na zápis fúze podán nebyl, pak již není možné návrh podat (a pokud by byl podán, pak by ho obchodní rejstřík měl zamítnout) a celý proces je nutné konat znovu. Na tuto lhůtu je tedy třeba si dát dobrý pozor, neboť proces fúze je nejen poměrně časově náročný, ale i z hlediska ekonomického jde o proces poměrně drahý. Nutnost jeho opakování z důvodu zmeškání zákonných lhůt má za následek významné zvýšení nákladů na uskutečnění fúze.

Zákon o přeměnách umožňuje, aby byl rozhodný den stanoven tzv. do budoucna, tedy jako den následující po vypracování projektu přeměny, popřípadě jeho schválení, a to nejpozději ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Tato úprava rozhodného dne má umožnit zejména fúze českých společností se společnostmi s různou právní úpravou rozhodného dne.

Je ale třeba upozornit na to, že rozhodný den je podle stávajících odborných názorů nutné určit vždy datem. Není tedy možné v projektu fúze rozhodný den stanovit tak, že se stanovuje "ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku", ale musí být stanoven např. ke dni 31. 10. 2018.

V okamžiku, kdy se zúčastněné strany dohodnou na rozhodném dni, mohou sestavit účetní závěrky.

 NahoruKonečná účetní závěrka

Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná, a to ke dni, který předchází rozhodnému dni fúze. Konečnou účetní závěrku sestavují všechny zúčastněné společnosti.

 NahoruMezitímní účetní závěrka

Mezitímní účetní závěrka se sestavuje při fúzi pouze v případě, že byla konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu fúze uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne, k němuž je mezitímní závěrka sestavena, do dne vypracování projektu fúze přitom nesmí uplynout více než 3 měsíce. Mezitímní účetní závěrka se ale nevyžaduje u těch společností, které zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a tuto zpřístupňují akcionářům či společníkům stejným způsobem, jako vyžaduje zákon o přeměnách. Mezitímní účetní závěrky se rovněž nevyžadují v případě, jestliže k tomu všichni akcionáři či společníci všech zúčastněných společností udělí souhlas.

 NahoruZahajovací rozvaha

Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni fúze a sestavuje ji pouze nástupnická společnost.

 NahoruPovinnost ověření účetní závěrky a zahajovací rozvahy auditorem

V případě vnitrostátní fúze jsou povinny všechny zúčastněné společnosti ověřit konečnou účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna ze zúčastněných obchodních společností má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem. Tuto povinnost mají tedy za splnění uvedené podmínky zúčastněné společnosti i v případě, že jim zákon jinak ověřování konečné účetní závěrky auditorem neukládá. V případě, že mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem všechny osoby zúčastněné na fúzi, které vedou účetnictví, je nástupnická společnost povinna nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.

 NahoruOcenění jmění znalcem

Při fúzi sloučením je třeba, aby zanikající akciová společnost nechala ocenit své jmění posudkem znalce (zákon jej označuje jako "znalce pro ocenění jmění") v případě, že dochází ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.

Znalec musí být jmenován pro tyto účely soudem, který je povinen znalce jmenovat do 15 dnů ode dne podání návrhu na jmenování znalce. Návrh podává zanikající společnost, a pokud je zanikajících společností více, podávají zanikající společnosti společný návrh na jmenování znalce. Za podání návrhu na jmenování znalce se platí soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Ocenění se provádí ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze.

Znalcem pro ocenění jmění přitom může být jmenována stejná osoba, která je pro tuto společnost jmenována znalcem pro fúzi, a posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi. V takovém případě je ale zanikající společnost povinna uložit znaleckou zprávu o fúzi do sbírky listin.

Posudek znalce musí obsahovat alespoň:

• popis jmění akciové společnosti,

• použité způsoby ocenění,

• částku, na kterou se jmění akciové společnosti oceňuje,

• údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, který připadá na společníky zanikající společnosti při zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti.

2. Vypracování projektu fúze, výměnný poměr a doplatek na dorovnání; akcie nástupnické společnosti

Jedním z nejvýznamnějších kroků, který musí být v procesu fúze učiněn, je vypracování projektu fúze. Pouze podle schváleného projektu fúze totiž může k fúzi dojít.

Projekt fúze jsou povinny vypracovat statutární orgány zúčastněných osob, tedy u akciové společnosti představenstvo, u společnosti s ručením omezeným jednatel. Projekt fúze musí být vypracován písemně, musí obsahovat zákonem požadované údaje a všechny zúčastněné osoby jej musí schválit ve stejném znění, a to ve znění, v jakém byl projekt zveřejněn. Oprava zjevných chyb v psaní a počtech v projektu přeměny se přitom nepovažuje za změnu jeho znění. Projekt fúze se vypracovává vždy pouze jeden (tedy ne za každou zúčastněnou společnost samostatný projekt fúze, ale jeden společný projekt fúze).

Projekt fúze podepisují všechny osoby zúčastněné na přeměně; projekty tedy podepisují zúčastněné společnosti a jejich jménem nebo za ně osoby, které jsou k tomu oprávněné (statutární orgány, zmocněnci na základě plné moci apod.).

V případě, kdy zákon nevyžaduje povinně schválení projektu fúze všemi osobami zúčastněnými na přeměně, musí mít projekt fúze povinně formu notářského zápisu.

 NahoruZákonné náležitosti projektu fúze

Projekt fúze musí v souladu s § 70 ZoPSD obsahovat alespoň:

a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev;

b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti anebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti;

c) rozhodný den fúze;

d) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována;

e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akcionářům z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují;

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, správní rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje;

g) při fúzi sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny uvedeny, má se za to, že se zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva nemění;

h) při fúzi splynutím:

• zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva,

• jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.

Další specifické náležitosti pro projekt fúze nebo naopak výjimky z povinných náležitostí projektu fúze pak stanoví zákon o přeměnách pro jednotlivé typy obchodních korporací.

 NahoruVýměnný poměr

Výměnný poměr je poměr, v němž budou vyměňovány akcie zanikající společnosti za akcie společnosti nástupnické. Stanovení výměnného poměru je jedním z nejnáročnějších kroků v rámci celého projektu fúze. Zákon nestanoví způsob či metodu, jakými má být výměnný poměr stanoven; vyžaduje pouze, aby výměnný…