dnes je 21.11.2024

Input:

Internet a nástroje elektronické komunikace v daňových výdajích neúčtujících podnikatelů

30.5.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Internet a nástroje elektronické komunikace v daňových výdajích neúčtujících podnikatelů

RNDr. Ivan Brychta

1. Úvod do problematiky, daňový režim

Obrovský rozvoj v komunikační technologii, zejména v oblasti internetu a elektronické komunikace, přináší nové možnosti i do podnikání, a to zejména v oblastech:

  • pošty – klasické dopisy stále více nahrazuje zasílání korespondence elektronicky (e-mailem, pomocí datových schránek),

  • různých podání státním orgánům, kdy papírová podoba je vytlačována on-line komunikací a elektronickými podáními (nejenom v oblasti daňové správy, ale i v případě sociálního či zdravotního pojištění a dalších správních řízení),

  • reklamy a propagace – internet přináší možnost inzerce a reklamy přístupné stále většímu a většímu okruhu lidí, tzv. sociální média jsou dnes již nezbytností při propagaci činnosti firem,

  • získávání informací, a to rychlým vyhledáváním informací z různých oblastí, získáváním kontaktů na firmy nabízející služby nebo naopak nabízením vlastních služeb či informací; určitě velký rozvoj v této oblasti zaznamenaly především bankovní služby, zejména v oblasti správy účtů a provádění příkazů bez nutnosti navštívit svou pobočku,

  • nákupu a prodeje, a to jak prostřednictvím již zmíněné inzerce, tak i prostřednictvím virtuálních internetových obchodů, které se oproti klasickým "kamenným" vyznačují relativně nižšími cenami.

O tom, jak daleko jde rozvoj v této oblasti, svědčí i fakt, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které mají IČ, mají zřízenou datovou schránku zákonem, nebo že bez elektronické komunikace už dnes podnikatelé nejsou schopni učinit ani některá podání správci daně (např. v oblasti DPH). Je zřejmé, že do budoucna se bude rozsah elektronicky podávaných písemností ještě zvyšovat.

Daňový režim

Z uvedeného vyplývá, že internetové připojení a elektronická komunikace jsou v současné době pro podnikání téměř nezbytné, a že by tudíž s obhájením souvisejících daňových výdajů neměl být problém. Souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů zde jistě je. Musíme dát ale pozor na situace, kdy vznikne v této souvislosti daňově odpisovaný majetek a výdaje je tak nutné uplatnit až prostřednictvím daňových odpisů (viz dále).

Právní úprava

Vymezení daňového režimu výdajů spojených s internetem a elektronickou komunikací v zákoně o daních z příjmů přímo nenalezneme, proto si musíme vystačit s obecnými ustanoveními, postupy a zásadami danými zákonem o daních z příjmů, jako např.:

  • § 24 odst. 1 ZDP, který vymezuje obecné podmínky pro daňový náklad,

  • § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, podle něhož patří mezi daňově účinné náklady odpisy hmotného majetku,

  • § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, který považuje za výdaje daňové výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle §§ 7 nebo 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví (aplikuje se např. v případech, kdy zakoupený software nebude součástí hmotného majetku), příp.

  • § 24 odst. 2 písm. p) ZDP pro další výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů; toto ustanovení lze využít např. v situacích, kdy daňové a jiné předpisy přímo nařizují cosi vykonat elektronicky.

Zmiňme proto některé zákony, které obsahují povinnost provést úkony pouze s použitím internetu a elektronické komunikace:

  • Zákon o DPH (ZDPH):

    • - § 10i ZDPH vymezuje tzv. elektronicky poskytovanou službu a uvádí pravidla pro určení místa plnění při jejím poskytnutí,
    • - § 13a ZDPH řeší režim dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní a § 71h ZDPH osvobození při dodání zboží tomuto provozovateli,
    • - § 26 odst. 2 a 3 ZDPH připouští elektronickou podobu daňového dokladu a definuje daňový doklad v elektronické podobě,
    • - § 34 odst. 4 ZDPH uvádí, jakým způsobem lze zajistit věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě,
    • - § 35a ZDPH vymezuje pravidla pro elektronické uchovávání daňových dokladů,
    • - § 47 odst. 6 ZDPH uvádí sazbu DPH u elektronicky poskytovaných služeb spočívajících v poskytnutí novin, časopisů a periodik,
    • - § 54 ZDPH uvádí mezi finančními službami také vydávání elektronických peněz,
    • - § 82 ZDPH, §§ 82a a 82b ZDPH a § 84 ZDPH  obsahují ustanovení o komunikaci prostřednictvím elektronického portálu v případě žádosti o vracení daně (ve vztahu k zahraničí),
    • - § 101a ZDPH nařizuje činit veškerá podání (daňová přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení) pouze elektronicky (nejen pro plátce DPH, ale od 1. 1. 2021 i pro identifikované osoby),
    • - § 110o ZDPH nařizuje elektronickou komunikaci i pro případy zvláštního režimu jednoho správního místa, vč. doručování (§ 110e ).
  • Zákon o daních z příjmů (ZDP):

    • - § 38j odst. 6 ZDP řeší podávání "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků" elektronicky v situaci, kdy zaměstnavatel zaměstná v daném roce zaměstnance, kteří nejsou rezidenty v ČR (pokud je zaměstnavatel fyzickou osobou, platí toto až při zaměstnání více než deseti takových zaměstnanců).
  • Daňový řád (DŘ):

    • - § 42 DŘ uvádí, že adresátovi, který má zpřístupněnou datovou schránku, se doručuje přednostně prostřednictvím této datové schránky,
    • - § 69 DŘ definuje daňovou informační schránku umožňující daňovému subjektu získávat informace od správce daně a od roku 2021 i činit podání správci daně,
    • - § 71 DŘ uvádí možné způsoby elektronické komunikace se správcem daně vč. elektronické identifikace daňového subjektu,
    • - § 72 DŘ vymezuje formulářová podání a uvádí, v jakých případech je nutná elektronická komunikace,
    • - § 136 DŘ ve znění od 1. 1. 2021 prodlužuje lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů za předpokladu, že bude podáno elektronicky.
  • Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční:

    • - § 15 zákona č. 16/1993 Sb. stanoví od 1. 1. 2025 povinnost poplatníka podávat daňové přiznání pouze elektronicky.

Elektronická komunikace je dále řešena:

  • zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který řeší použití kvalifikovaných certifikátů,

  • zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, řešícím prokazování totožnosti s využitím elektronické identifikace osob,

  • zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který upravuje mj. problematiku datových schránek.

Datové schránky

K problematice datových schránek poznamenejme, že z fyzických osob mají datovou schránku automaticky ze zákona zřízenou od roku 2023 všichni podnikatelé, kteří mají IČ. Ostatním fyzickým osobám (zejména nepodnikatelům, ale podnikajícím fyzickým osobám bez IČ) je datová schránka zřizována jen na základě jejich žádosti. I když je zřízení bezplatné, v souvislosti s jejím provozem může podnikající fyzická osoba nějaké výdaje mít (zaškolení, zprovoznění přístupu do schránky z různých aplikací, např. z poštovního klienta, platby za upozornění zasílaná pomocí SMS, rozšíření základních funkcí o datový trezor a další).

Některé tyto výdaje mohou být daňově účinné i v případě, že jde o nepodnikatelskou datovou schránku, budou-li souviset se zdaňovanými příjmy. Např. pokud pronajímatel domu zašle datovou schránkou předpis plateb firmě, které pronajímá nebytový prostor, bude výdaj na odeslání zprávy (v současné době 10 Kč) daňově účinným.

2. Připojení k internetu, poštovní (e-mailové) služby

Vymezení

K připojení k internetu je potřeba počítač, zařízení na připojení, vhodný komunikační software a poskytovatel, přes kterého připojení realizujeme. Daňový režim výdajů podnikatele je poměrně jednoduchý.

Počítač

U počítače (případně i s tiskárnou na tisk obdržených e-mailů) se může jednat:

  • o hmotný majetek daňově odpisovaný, pokud vstupní cena překročí hranici 80 000 Kč; pak jsou daňovým výdajem daňové odpisy prováděné v souladu s §§ 30 až 32 ZDP,

  • případně při ceně do 80 000 Kč včetně je výdajem zaplacená kupní cena (v úrovni bez DPH, jde-li o plátce DPH, který si daň z přidané hodnoty uplatnil na vstupu).

Blíže viz Odpisy hmotného majetku Drobný hmotný majetek.

Připojení k internetu

Připojení k internetu může být řešeno různými způsoby, ať již pomocí telefonního připojení (přes klasickou pevnou linku nebo přes mobilní telefon), nebo pevným připojením (např. kabelem kabelové televize), vzduchem (wifi připojení, satelitní připojení) apod. Pro připojení do sítě potřebujeme komunikační zařízení (modem, router, síťovou kartu v počítači nebo jen "chytrý" mobil), které nás se sítí propojí a umožní přenos informací. Jde také o hmotný majetek, přičemž toto zařízení může být:

  • součástí počítače – např. interní modem, síťová karta, pak je daňový režim zřejmý (jako součást počítače sdílí v předchozím uvedený daňový režim počítače), v případě doinstalování k již existujícímu počítači se může jednat i o technické zhodnocení do 80 000 Kč (cena zařízení je velmi nízká) s možným daňovým režimem podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, tedy jako přímý výdaj,

  • součástí mobilního telefonu (přitom mobil může sloužit jako prostředník mezi počítačem a internetem anebo může mít sám parametry internetového prohlížeče a může umožňovat odesílat a přijímat poštu), pak platí to samé jako pro počítač (i když v tomto případě asi cena mobilního telefonu těžko přesáhne hranici pro hmotný majetek),

  • v případě externího připojovacího zařízení (modemu, routeru, USB donglu apod.) pak drobným majetkem, popřípadě toto zařízení bude součástí souboru hmotného majetku (movitých věcí se samostatným ekonomickým určením), např. v případě připojení podnikové sítě k internetu, a pak bude toto zařízení sdílet daňový režim souboru majetku,

  • pronajaté, a pak toto zařízení (modem, router) do svého majetku nezahrneme, nicméně zaplacené nájemné daňovým výdajem bude.

Komunikační software

Komunikační software pro připojení k internetu a komunikaci prostřednictvím internetu se nevymyká běžným daňovým a účetním pravidlům pro nehmotný majetek. V současné době jde většinou o tzv. freeware, tj. software volně šiřitelný, ale můžeme se setkat i s placenými aplikacemi, např. jako součást balíčku s kancelářskými aplikacemi (Outlook od Microsoftu jako součást Microsoft Office apod.).

Výdaje na pořízení nehmotného majetku jsou daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP (ustanovení se vztahuje pouze na fyzické osoby s příjmy podle §§ 7 nebo 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví).

Poskytovatel připojení

Máme-li potřebné hardwarové a softwarové vybavení, je možné připojit se k internetu, a to prostřednictvím některého poskytovatele služeb připojení, což jsou firmy již k internetu připojené a poskytující (za úplatu nebo i zdarma) připojení dalším zájemcům.

Poštovní schránka

Nejjednodušší službou, kterou poskytovatel umožňuje, je zřízení poštovní (e-mailové) schránky (jedné či více). Ta je nutná pro internetovou komunikaci, přijímání a odesílání poštovních zpráv.

Někteří poskytovatelé internetových služeb za zřízení schránky nepožadují žádný poplatek a výměnou za to využívají zřízené poštovní adresy k zasílání reklam, případně se reklamy zobrazují v poštovním klientovi při prohlížení zpráv. Neplatíme-li nic za e-mailové schránky, tak žádný daňový výdaj nevzniká.

Často si ale podnikatelé chtějí (působí to seriózněji v obchodních vztazích) zřídit schránky v tzv. doménách druhého či třetího stupně obsahujících jméno podnikatele (jeho firmy). Za tuto službu se již musí platit, ale jak v případě zřizovacího poplatku, tak v případě periodicky se opakujících částek za pronájem schránky (případně domény) jde o daňově účinný výdaj.

Podnikatel pan Novák, vyrábějící obuv, se rozhodl připojit svou podnikovou síť k internetu a zřídit pro své pracovníky e-mailové schránky, pomocí kterých by komunikovali se zákazníky. Svou podnikovou síť si dal připojit pomocí pevného připojení (sídlí v administrativní budově, kde je již internetové připojení technicky vyřešeno), měsíční poplatek za připojení je (v závislosti na požadované rychlosti a objemu přenesených dat) 5 000 Kč, pan Novák však ještě musel uhradit zřizovací poplatek za připojení 2 500 Kč a dále technicky dovybavit síť (router, síťové karty) za 15 000 Kč.

Pro výraznější odlišení si pan Novák zaregistroval doménu Boty-Novak.cz a pronajal si prostor pro zřízení deseti e-mailových schránek pro své zaměstnance (jméno@Boty-Novak.cz). Za zřízení domény platí registrační poplatek a dále roční poplatek za užívání domény. Za pronájem schránek hradí čtvrtletní poplatek.

Veškeré částky v souvislosti se zřízením připojení a provozem e-mailových schránek jsou daňově uznatelnými výdaji, přirozeně u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, po zaplacení, a v úrovni bez DPH, pokud jsou plátci a uplatní odpočet DPH na vstupu. V případě dovybavení sítě by šlo o technické zhodnocení sítě, ale vzhledem k částce (která v úhrnu s ostatními zhodnoceními počítačové sítě v daném roce nepřesáhla 80 000 Kč) mohl pan Novák použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP a taktéž výdaj zahrnout mezi výdaje

Nahrávám...
Nahrávám...