7.12.2.2
Pojistné na zdravotní pojištění u OSVČ
JUDr. Jan Přib
NahoruOSVČ jako plátci pojistného na zdravotní pojištění
Za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje pro účely zdravotního pojištění v zásadě ten samý okruh osob jako pro účely pojistného na sociální pojištění, s tím rozdílem, že u zdravotního pojištění se samostatná výdělečná činnost nerozděluje na hlavní a vedlejší. Pojistné na zdravotní pojištění platí osoby samostatně výdělečně činné bez zřetele na to, zda jsou účastny důchodového pojištění.
NahoruVýše pojistného na zdravotní pojištění
Pojistné na zdravotní pojištění platí osoba samostatně výdělečně činná sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zjištěného za kalendářní rok. Vyměřovacím základem je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů.
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (v roce 2024 činí minimální vyměřovací základ částku 263 802 Kč; průměrná mzda v roce 2024 činí 43 967 Kč). Maximální vyměřovací základ není stanoven.
Minimální vyměřovací základ neplatí v případech, kdy neplatí pro zaměstnance (například osoba samostatně výdělečně činná je osobou, za kterou je plátcem pojistného stát) a pro osobu, která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je pak 50 % jejich skutečného příjmu po odpočtu výdajů.
Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období nebo měla nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných anebo se stala osobou, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.
Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu (kterým je 50 % z částky průměrné mzdy, tj. v roce 2024 21 983,50 Kč), pokud si sama nestanoví zálohu vyšší; v roce 2024 (již od ledna) činí minimální záloha na pojistné částku 2 968 Kč. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné pak zaplatí formou doplatku. Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech, a naposledy za…
