Pokuty a penále z hlediska daňové uznatelnosti výdajů
Ing. Jiří Nigrin
Zákon o daních z příjmů výslovně vylučuje pokuty a penále z daňově uznatelných výdajů s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení. Právě problematika daňové uznatelnosti, resp. neuznatelnosti pokut a penále bude podstatou tohoto rozboru. Zaměříme se na poplatníky, kteří neúčtují, ale vedou pouze daňovou evidenci.
NahoruObecná charakteristika problému
Připomeňme, že podmínkou toho, aby plnění mohlo být kvalifikováno jako smluvní pokuta či úrok z prodlení, je jeho vznik na smluvním základě, tedy v rámci soukromoprávního vztahu (k smluvním pokutám více viz text Smluvní pokuty a úroky z prodlení).
V případě pokut a penále jde o sankce vzniklé na bázi veřejnoprávní, z titulu nesplnění zákonné povinnosti, nejde o smluvní pokuty či úroky z prodlení.
Příkladem může být:
-
pokuta uložená orgánem státní správy podle zákona o odpadech,
-
zvýšení daně v rámci daňového řízení za pozdní podání daňového přiznání,
-
penále za pozdní odvod pojistného zdravotní pojišťovně,
-
zvýšení zákonného pojištění odpovědnosti při provozu motorového vozidla při pozdní úhradě,
-
pokuta uložená daňovému poradci profesní komorou v rámci disciplinárního řízení,
-
pokuta uložená městskou policií za nesprávné parkování,
-
pokuta uložená za porušení povinnosti mlčenlivosti,
-
pořádková pokuta uložená správcem daně za závažné ztěžování průběhu řízení.
NahoruPrávní úprava
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) ZDP uvádí jako nedaňové výdaje penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP (ta se v daném kontextu týká uhrazených smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu.
Předpisů, na jejichž základě může dojít k uplatnění sankcí ze strany orgánů státní správy dle konkrétních zákonů, je celá řada, namátkou uveďme:
-
zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
-
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí,
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,
-
zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon,
-
zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon,
-
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále DŘ),
-
zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon,
-
zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
-
zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě,
-
zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
-
zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě,
-
zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních.
Charakter pokut mají i takové sankce, které jsou uloženy za nesplnění povinností vyplývajících z pravidel stanovených na základě zákonného předpisu (např. pokuta za jízdu bez zaplacení jízdného podle Přepravního řádu Českých drah).
Podnikatel pan Chvátal zaplatil pokutu 200 Kč za jízdu bez jízdenky v metru. Částku si zahrnul do daňově uznatelných výdajů s odůvodněním, že na cestu na důležitou schůzku s obchodním partnerem vyrazil ve spěchu a zapomněl si doma peníze i jízdenky. Pokud by se vrátil, schůzku by nestihl, a tím by došlo k neuzavření výhodného obchodního kontraktu. Zaplacenou pokutu proto považuje za výdaj na dosažení zdanitelných příjmů.
I přes toto logické tvrzení kontrola ze strany správce daně panu Chvátalovi doklad z daňových výdajů vyloučí s odvoláním na ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) ZDP.
NahoruSankční charakter pokut a penále
Rozhodujícím aspektem, který poukazuje na daňovou neúčinnost výdaje, je sankční charakter.
Za nesprávné parkování může být nepozornému řidiči uložena policií pokuta nebo mu může být na vozidlo nasazena tzv. botička. Po uhrazení dané částky a odstranění botičky si řidič na blokovém dokladu přečte, že uhradil tzv. "manipulační poplatek".
V daném případě samozřejmě nejde o manipulační poplatek v tom smyslu, jako například při zakoupení stravenek Sodexho, u něhož prodávající účtuje určité procento z nominální hodnoty stravenek. U botičky nejde o smluvní plnění a řidič se ani nemůže dobrovolně rozhodnout, zda o plnění, na jehož základě je manipulační poplatek účtován, má zájem nebo nemá. Sankční charakter je zřejmý, nepůjde tedy o daňový výdaj.
NahoruSankce v daňovém řízení
O daňové neuznatelnosti pokut a penále vyměřených správcem daně za porušení povinností vyplývajících z daňových zákonů není sporu. Správce daně může ale vyměřit daňovému subjektu i úrok podle § 253 DŘ za dobu posečkání daně nebo splátek daně. Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše…
