Položky snižující zdanění FO

Položky snižující zdanění FO

RNDr. Ivan Brychta

 Nahoru1. Úvod do problematiky

Zdanění fyzických osob lze snížit různými způsoby. Může to být nejen uplatněním výdajů souvisejících se zdaňovanými příjmy, ale i dalšími možnostmi, na něž se zaměříme právě v tomto článku. Půjde tedy o využití:

• nezdanitelných částí základu daně (§ 15 ZDP),

• odčitatelných položek (např. daňová ztráta, výdaje na odborné vzdělání, výzkum a vývoj; § 34 ZDP),

• slev na dani (§ 35 ZDP a další) a

• daňového zvýhodnění na děti.

Zdůraznění rozdílů

Zatímco nezdanitelné části základu daně nebo odčitatelné položky mohou snížit základ daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění snižují vlastní daň.

V následujícím textu naleznete přehled a rozbor všech těchto položek, příp. odkaz na další článek s podrobnějším výkladem problematiky.

Nezdanitelné části ZD

Položky odčitatelné od ZD

Slevy na dani osobního charakteru

Bližší podmínky pro snížení daně jsou uvedeny dále v textu v části 4.1.

Další slevy na dani

Bližší podmínky pro snížení daně jsou uvedeny dále v textu v části 4.2.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Další položkou je daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP). To může být poskytnuto formu slevy nebo daňového bonusu. Pokud nestačí daň k uplatnění slevy na dítě, může vzniknout nárok na daňový bonus.

Více k daňovému zvýhodnění dále v textu v části 4.3.

Omezení pro nerezidenty

Uplatnění nezdanitelných částí základu daně (podle § 15 ZDP), slevy na dani na druhého z manželů (podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP), slev z titulu invalidity (podle § 35ba odst. 1 písm. c) až e) ZDP) a daňového zvýhodnění na děti (podle § 35c ZDP) je u nerezidentů umožněno jen při splnění dvou podmínek:

─daňovému rezidentu z JČS EU nebo ze státu EHP a výjimečně (v roce 2022 a 2023) v případě poskytnutého daru daňovému rezidentu z Ukrajiny,

─tvoří-li v daném roce jeho příjmy ze zdrojů na území ČR alespoň 90 % všech jeho celosvětových příjmů (nezahrnují se takové, z nichž se daň nehradí anebo z nichž je vybírána srážková daň).

Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Základní slevu na poplatníka a do konce roku 2023 i slevu na dani na studenta mohou nerezidenti využít bez omezení.

Omezení pro poplatníka s paušální daní

Žádné snížení základu daně, žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění si neuplatní ten poplatník v paušálním režimu (podle § 2a ZDP), jehož daň je v daném roce rovna paušální dani (§ 7a ZDP, blíže viz text Sazby daně z příjmů u FO).

Omezení pro přiznání za zemřelou FO

Pokud je podáváno daňové přiznání osobou spravující pozůstalost za období ode dne smrti poplatníka do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze v takových přiznáních uplatnit žádné nezdanitelné části základu daně (podle § 15 ZDP), žádné slevy (s výjimkou slev na zdravotně postižené zaměstnance a slevy za zastavenou exekuci) a ani daňové zvýhodnění na vyživované děti.

 Nahoru2. Nezdanitelné částky základu daně

 Nahoru2.1 Dary

Při uplatnění bezúplatného plnění (dále též daru) jako odčitatelné položky vychází fyzická osoba ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 ZDP. Položkou odčitatelnou od základu daně je hodnota bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené obecně prospěšné účely, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Tyto podmínky jsou vázány na subjekt obdarovaného, účel poskytnutí daru a na úhrnnou výši poskytnutých bezúplatných plnění.

Příjemce a účel daru

Mezi příjemcem daru a účelem poskytnutí daru je poměrně úzká vazba:

1. Obdarovaným může být obec, kraj, organizační složka státu nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, jakož i právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Dar takovéto osobě musí být určen na vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii (Policii ČR nebo obecní policii), požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, sociální účely, zdravotnictví, ekologické, humanitární, charitativní účely, náboženské účely (jen pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovu a sport nebo pro politické strany a politická hnutí na jejich činnost.
2. Fyzická osoba s bydlištěm na území ČR provozující školské nebo zdravotnické zařízení anebo zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů může obdržet dar výhradně na provozování takovýchto zařízení.
3. Dále lze poskytnout též dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči, a to na zdravotnické prostředky (dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
4. Bez rozlišení obdarovaného je možné poskytnout i dar na financování odstraňování následků živelní pohromy.

Rozhodující přitom je určení, za jakým účelem má být podle vůle dárce dar použit. Není rozhodující např. právní statut příjemce daru (tj. zda jde o obecně prospěšnou společnost nebo obchodní společnost). Ani v případě, že obdarovaný použije v rozporu s darovací smlouvou předmětný dar na jiný než sjednaný účel, nezaniká dárci nárok na uplatnění daru jakožto odčitatelné položky.

Od roku 2010 byla rozšířena možnost uplatnit daňově i dary poskytnuté mimo Českou republiku, a to na dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V roce 2022 a 2023 bylo možné mimořádně uplatnit i dar poskytnutý daňovému rezidentu Ukrajiny, a to za předpokladu, že nebyl daňovým výdajem podle § 3 zákona č. 128/2022 Sb.

Výše daru

Bezúplatná plnění (dary) poskytnutá fyzickými osobami musí splnit následující podmínky:

1. úhrnná hodnota všech bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí být vyšší než 2 % ze základu daně nebo činit alespoň 1 000 Kč,
2. souhrnná výše bezúplatných plnění může být v daném zdaňovacím období maximálně 15 % ze základu daně (v letech 2020 až 2023 to bylo mimořádně až 30 % ze základu daně),
3. poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Je-li fyzická osoba bezpříspěvkovým dárcem krve, oceňuje se jeden odběr krve částkou 3 000 Kč. Hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.

Další podmínky poskytování darů

Darovací smlouva je upravena v §§ 2055 až 2078 NOZ. Zákon říká, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. O darování nemůže jít tehdy, nejde-li o akt bezúplatný, tj. poskytuje-li obdarovaný dárci nějaké protiplnění nebo mu vzniká závazek takové protiplnění poskytnout. To je významné hlavně pro rozlišení poskytnutí daru a poskytnutí úplaty za reklamní či obdobné služby např. různým nevýdělečným organizacím.

Protože darovací smlouva je jako každá jiná smlouva dvoustranným právním aktem, musí obdarovaný vyjádřit vůli dar přijmout. Není-li smlouva uzavřena písemně [písemnou formu zákon vyžaduje jen při darování věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti) anebo když má dojít k předání daru později než při uzavření darovací smlouvy], lze někdy tuto vůli obdarovaného odvodit z tzv. konkludentního jednání (obdarovaný ví, že mu byl poskytnut dar, a přitom jej neodmítá), ale někdy tato vůle vyjádřena není a existence darovací smlouvy je – bez ohledu na vůli dárce – zpochybnitelná. Z důvodu průkaznosti v rámci případné kontroly správcem daně doporučujeme uzavírat všechny darovací smlouvy písemně.

O daru jako odčitatelné položce lze uvažovat jen tehdy, došlo-li skutečně fyzicky k předání daru. Smluvní závazek něco v budoucnu darovat ještě není darem.

Hodnotu poskytnutého daru lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byl prokazatelně poskytnut (viz pokyn GFŘ D-59 k § 15 odst. 1 bod 1). Neuplatněnou hodnotu daru jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období nelze převést do dalšího zdaňovacího období.

Dar může mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Jde-li o darování nepeněžní, ocení se hodnota daru pro účely vyčíslení odčitatelné položky stejně, jako se oceňuje nepeněžní příjem, tj. cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. V případě poskytnutí bezúplatného plnění formou darování hmotného majetku zařazeného do obchodního majetku poplatníka je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Při darování zásob je nutno o jejich hodnotu zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy byly zásoby darovány. Stejně je nutno upravit základ daně v případě poskytnutí bezúplatného plnění ve formě služby zahrnuté do daňových výdajů.

Nelze zapomenout na to, že poskytnutí daru často není položkou, která by snižovala zdanitelný příjem v průběhu zdaňovacího období, ale jedná se o položku, se kterou pracujeme až při sestavení základu daně.

DPH u darů

Poskytnutí nepeněžního daru se z hlediska DPH považuje za zdanitelné plnění, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet DPH na vstupu. V takovém případě vzniká povinnost odvést DPH na výstupu, přičemž základem daně bude cena daru nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné dar jako zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání daru jako zboží.

Povodně a záplavy

Podnikatelé, kteří poskytli dar na odstranění následků živelní pohromy, mohou využít pro ně výhodnější postup dle § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP, který stanoví, že výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP), jsou uznávány jako výdaje daňově uznatelné. Tyto výdaje však nelze současně uplatnit jako položku snižující základ daně.

Dary do zahraničí

Obdobně se posuzují podmínky pro odpočet položky snižující základ daně z titulu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Při poskytnutí daru zahraniční osobě (právnické nebo fyzické) musejí být splněny stejné podmínky jako v případě darování v tuzemsku (tj. ve vztahu k obdarovanému, účelu daru a výši daru). Obdarovaným může být pouze osoba z jiného členského státu EU anebo státu tvořícího EHP, a v letech 2022 a 2023 výjimečně i z Ukrajiny.

 Nahoru2.2 Úroky

Od základu daně lze odečíst i úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru použitého poplatníkem na bytové potřeby. Celková částka, kterou lze odečíst, byla limitována do konce roku 2020 hranicí 300 000 Kč ročně u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti a od 1. 1. 2021 je tento limit snížen na 150 000 Kč s tím, že na bytové potřeby obstarané před tímto datem se nadále aplikuje limit 300 000 Kč, a to včetně pozdějšího refinancování (blíže viz text Úroky).

 Nahoru2.3 Příspěvky na daňově podporované produkty na stáří

Produkty spoření na stáří

Produkty spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí (podle od roku 2024 nového § 15a ZDP):

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem,
2. doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření,
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
4. soukromé životní pojištění,
5. dlouhodobý investiční produkt (nová možnost od roku 2024).

Dlouhodobý investiční produkt

Jak je patrné z přehledu, od roku 2024 je nově daňově podporován dlouhodobý investiční produkt, kterým se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt vymezený v §§ 134g až 134k zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím EHP.

Délka spoření na stáří

V novém § 15b ZDP je od roku 2024 sjednocena podmínka pro daňovou podporu produktů spoření na stáří. Podle této podmínky může dojít k výplatě peněžních prostředků či plnění z produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka nejdříve po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu (uzavření příslušné smlouvy), ne však dříve než v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne 60 let věku (výjimka je pro plnění z doplňkového penzijního spoření, kde je přípustný věk o 5 let nižší než důchodový věk poplatníka). Prodloužení doby trvání u produktů spoření na stáří (z 5 na 10 let) se netýká smluv, které byly uzavřeny do 31. 12. 2023.

Výše nezdanitelné části základu daně

Výše nezdanitelné části základu daně byla do konce roku 2023 omezena limitem 24 000 Kč/rok pro úhrn příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění a limitem 24 000 Kč/rok pro příspěvky pro soukromé životní pojištění (o tom blíže pojednávaly články Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění a Soukromé životní pojištění). Od roku 2024 je společný limit 48 000 Kč/rok pro příspěvky na všechny tyto produkty (a ještě i pro příspěvky na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, které blíže rozebíráme v části 2.4 dále).

Stále však platí (jak před rokem 2024, tak i od roku 2024), že v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření lze daňově uplatnit pouze část měsíčních příspěvků, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek na tyto produkty. Toto měsíční maximum je až do 30. 6. 2024 ve výši 1 000 Kč a od 1. 7. 2024 vzroste na 1 700 Kč.

 Nahoru2.4 Pojištění dlouhodobé péče

Definice pojištění dlouhodobé péče

Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí (podle od roku 2024 nového § 15c ZDP) pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Takové pojištění musí být sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP.

Pojištění je podporováno v rozsahu, ve kterém vnikne právo pojištěného na plnění z důvodu závislosti III. nebo IV. stupně podle zákona upravujícího sociální služby (tedy v případě těžké nebo úplné závislosti). Podporované by nebylo takové pojištění, kde má pojistitel právo měnit výši pojistného v závislosti na věku či zdravotním stavu pojištěného nebo když může vypovědět smlouvu na základě vzniku pojistné události.

Výše nezdanitelné části základu daně

Výše nezdanitelné části základu daně, kterou lze z titulu příspěvků na pojištění dlouhodobé péče od roku 2024 uplatnit, je limitována částkou 48 000 Kč/rok, přičemž tento limit zahrnuje i případné příspěvky na všechny produkty na stáří (zmíněné v části 2.3).

 Nahoru3. Odčitatelné položky od základu daně

 Nahoru3.1 Daňová ztráta

Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta vzniklá z dílčích základů ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) nebo z nepodnikatelského nájmu (podle § 9 ZDP). Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to:

• ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za která se daňová ztráta stanoví (v těchto obdobích lze v souhrnu uplatnit maximálně do výše 30 000 000 Kč), nebo

• v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.

Pro mnohé poplatníky bývá daňová ztráta nejvýznamnější odčitatelnou položkou. Pravidla pro její uplatnění jsou poměrně jednoduchá:

─Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část. V témže roce není vyloučeno uplatnění daňové ztráty vzniklé ve více obdobích (např. v roce 2024 lze snížit základ daně jak o daňovou ztrátu z roku 2020, tak i např. z roku 2022).

─Daňová ztráta, stejně jako daňová povinnost podléhá vyměření správcem daně. Pro uplatnění ztráty jako odčitatelné položky není proto rozhodující, v jaké výši byla uvedena na daňovém tvrzení, ale to, v jaké výši byla správcem daně stanovena. Správce daně však nemá povinnost oznamovat její výši, pokud se neodchyluje od výše uvedené v daňovém přiznání. Z toho plyne, že neobdržíme-li rozhodnutí správce daně o vyměření ztráty, můžeme uplatnit odčitatelnou položku do výše ztráty uvedené na přiznání za příslušné zdaňovací období.

─S předcházejícím bodem souvisí i to, že máme povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě zjištění, že výše dosažené daňové ztráty je ve skutečnosti nižší, než jsme původně uvedli v řádném daňovém přiznání. Při podání dodatečného přiznání na změnu výše daňové ztráty (směrem nahoru či dolů) vycházíme při uplatnění odčitatelné položky z údaje na dodatečném, nikoli původním řádném daňovém přiznání.

─V zásadě není přípustný přenos daňové ztráty mezi dvěma různými daňovými subjekty.

Daňová optimalizace

Připomeňme ještě, že z taktického hlediska je daleko vhodnější uplatnit daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku jen do…