Poplatky z hlediska daňové uznatelnosti
Ing. Jiří Karvánek
V následujícím textu se budeme zabývat některými druhy poplatků, s nimiž se může setkat každý podnikatel. Zaměříme se na otázku daňové uznatelnosti těchto poplatků a z hlediska účtování pak na poplatníky, kteří vedou pouze daňovou evidenci, tj. neúčtují v soustavě podvojného účetnictví.
Nahoru1. Vymezení poplatků
Vymezení pojmů
Poplatkem rozumíme peněžitou částku vybíranou pro státní nebo místní rozpočet v souvislosti s činností státních či jiných orgánů ve prospěch poplatníka. Poplatky jsou charakterizovány obdobnými prvky jako daně, tzn., jde o platbu povinnou a státem vymahatelnou, nenávratnou a zpravidla neúčelovou. Od daní je odlišuje skutečnost, že jsou vybírány v souvislosti s poskytnutím určité služby poskytované veřejným sektorem (např. dálniční poplatky za užívání dálnic, správní poplatky za provedení žádaného úkonu).
Nezabýváme se zde poplatky z prodlení v souvislosti s běžnými odběratelsko-dodavatelskými vztahy.
Rozdělení poplatků
Poplatky jsou stanoveny paušální částkou. Podle určení se poplatky člení na státní a místní. Státní poplatky jsou upraveny zákonem o soudních poplatcích a zákonem o správních poplatcích. Místní poplatky upravuje zákon o místních poplatcích. Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou stanoveny poplatky za poskytnutí lékařské pohotovostní služby.
Právní úprava
-
zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
-
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
-
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
-
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP)
-
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)
Daňová uznatelnost
Zákon o daních z příjmů se zmiňuje o daňové uznatelnosti poplatků v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a dále v § 24 odst. 2 písm. p) ZDP. Zde se uvádí, že výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, a další výdaje, ke kterým je poplatník povinen podle zvláštních předpisů.
Podnikatel pan Dvořák (fyzická osoba, vede daňovou evidenci) se zabývá podnikáním v oblasti reklamy. V roce 201X zaplatil poplatek ze psů ve výši 1 500 Kč za svého psa a poplatek za komunální odpad vzniklý činností v jeho sídle podnikání ve výši 1 000 Kč.
Daňově uznatelným výdajem pana Dvořáka v roce 201X bude poplatek za komunální odpad ve výši 1 000 Kč, neboť byl v souladu s pravidly vedení daňové evidence uhrazen a vztahuje se k činnosti fyzické osoby.
Naopak daňově uznatelný nemůže být poplatek za psa z důvodu, že nesouvisí s činností, z níž příjmy podléhají dani.
Daňová evidence
Zaplacení správních poplatků zaznamenáme v daňové evidenci jako výdaj ovlivňující dílčí základ daně podle § 7 ZDP (položka např. "provozní režie").
Nahoru2. Poplatky vztahující se ke správě daní
S poplatky vztahujícími se k daňovému či celnímu řízení se setkal jistě již každý z nás. Platí se téměř za každý úkon, který požadujeme na správci daně nebo celním orgánu, a jejich výše je odvozena od významnosti každého požadovaného úkonu.
Úplný výčet poplatků vztahujících se k daňovému nebo celnímu řízení najdeme v části I přílohy k zákonu o správních poplatcích. Poplatky vztahující se k daňovému a celnímu řízení nalezneme pod položkou 1 v Sazebníku správních poplatků.
Pan Dvořáček, fyzická osoba, provozující pohostinství, požádal v březnu roku 201X+1 daňového poradce o zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 201X. Při své první návštěvě však daňový poradce zjistil, že předložená "daňová evidence" potřebuje totální rekonstrukci. Protože se jednalo o druh podnikání s velkým množstvím účetních dokladů, stal se termín pro podání přiznání k dani z příjmů pro poplatníky daně z příjmů, kterým přiznání k dani z příjmů na základě plné moci zpracovává a podává daňový poradce (v našem případě 1. 7. 201X+1), nereálným. Pan Dvořáček proto požádal svého správce daně o "prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání" k dani z příjmů do 30. 9. 201X+1. Tuto žádost je třeba opatřit kolkem v hodnotě 300 Kč.
Při zaplacení kolku ve výši 300 Kč se bude jednat o daňově uznatelný výdaj.
Pan Koudelka, podnikatel, zjistil v měsíci březnu 201X+1 po vypočtení daně z příjmů, že mu na zaplacení této daně v zákonném termínu schází finanční prostředky. Požádal proto správce daně o "povolení posečkání daně". K této žádosti je nutná kolková známka v hodnotě 400 Kč. Stejnou hodnotu poplatku musíme uhradit i při žádosti o "posečkání zálohy na daň nebo cla" anebo o "povolení jejich zaplacení ve splátkách".
Při zaplacení kolku ve výši 400 Kč se bude jednat o daňově uznatelný výdaj.
V těchto případech musíme také počítat s tím, že za dobu posečkání budeme muset uhradit finančnímu úřadu úrok z neuhrazené částky ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 157 odst. 2 DŘ).
Při posečkání příslušenství daně nebo peněžitého plnění placeného v rámci dělené správy (§ 161 DŘ) se úrok z posečkané částky neuplatní (§ 157 odst. 6 DŘ).
Tento úrok bude při zaplacení daňově neuznatelným výdajem.
Pokud podnikatel zjistí, že nemá dostatek prostředků na včasné zaplacení záloh na daň, je vhodnější podat žádost o prominutí záloh nebo žádost o stanovení záloh jinak podle § 174 odst. 5 DŘ. Správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy nižší, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat. Tato žádost se nezpoplatňuje.
Pan Šikula, který podniká jako vinař ve Znojmě, má trvalé bydliště ve Zlíně. Jeho místně příslušný správce daně je tedy podle § 13 DŘ Finanční úřad pro Zlínský kraj, územní pracoviště ve Zlíně. Pro styk s finančním úřadem by byla pro něj daleko snadnější příslušnost k Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště ve Znojmě. Může si proto podat žádost na "delegování místní příslušnosti na jiného správce daně" a tu opatří kolkem v hodnotě 300 Kč. Zaplacení kolku ve výši 300 Kč bude daňově uznatelným výdajem.
Ze zkušenosti však uvádíme, že tyto žádosti se postupují ke schválení až na ministerstvo financí a povolují se pouze výjimečně.
Nahoru3. Ostatní druhy poplatků
Vymezení
Protože znalost výše dalších poplatků a jejich včasné zaplacení má též nezanedbatelný dopad na poplatníky, uvedeme zde příklady nejčastěji vyměřovaných poplatků spolu s nejdůležitějšími zásadami jejich určení.
Soudní poplatky
Prostřednictvím soudních poplatků přispívají poplatníci na úhradu nákladů spojených se soudní administrativou. Soudní poplatky vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Do 5 000 Kč je možné uhradit poplatek formou kolkových známek vydaných ministerstvem financí, toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u ČNB pro jednotlivé soudy. Poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit kolkovými známkami.
Zákon o soudních poplatcích je doplněn sazebníkem soudních poplatků.
Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč. To neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.
Pro podnikatele je významná zejména položka 11 sazebníku, která se týká zápisů do obchodního rejstříku.
Položka 11
Poplatek podle písm. c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh…
