Postavení člena dozorčí rady v s.r.o.

15.7.3.1.3

Postavení člena dozorčí rady v s.r.o.

Mgr. Jindřich Šimberský a Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruDozorčí rada

Dozorčí rada je, stejně jako valná hromada a jednatel(é), součástí organizační struktury společnosti. Dozorčí rada je kolektivním orgánem společnosti, který je nadán výkonem kontrolní činnosti. Na rozdíl od valné hromady a jednatele(ů) je však orgánem zřizovaným toliko fakultativně (dobrovolně).

 NahoruPůsobnost dozorčí rady

Dozorčí rada vykonává dohled nad činností jednatelů, kontroluje údaje v účetních a obchodních knihách, přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku, posuzuje návrhy na rozdělení zisku nebo na úhradu ztrát společnosti.

Dozorčí rada je povinna předkládat svá vyjádření ohledně účetních závěrek a návrhů na rozdělení zisku nebo úhradu ztrát valné hromadě. Dále je povinna sestavovat a předkládat minimálně jednou ročně valné hromadě zprávy o výsledcích své kontrolní činnosti. Není však vyloučeno častější předkládání zpráv, bude-li tak stanoveno společenskou smlouvou.

Rozsah působnosti dozorčí rady může být společenskou smlouvou nebo stanovami rozšířen, nikoli však zúžen. Rozšířit působnost dozorčí rady není možné na úkor jiného orgánu společnosti, tedy do působnosti dozorčí rady nelze svěřit otázky, které jsou kogentními ustanoveními zákona svěřeny do působnosti jiného orgánu společnosti, popřípadě jí svěřit takové pravomoci, jejichž výkon by byl v rozporu s kogentními ustanoveními zákona (např. svěřit dozorčí radě pravomoc jednat jménem společnosti, kterou zákon svěřuje statutárnímu orgánu, tedy jednateli).

 NahoruZřízení dozorčí rady

Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva na základě rozhodnutí společníků, zakladatelská listina na základě rozhodnutí jediného společníka nebo stanoví-li tak zákon. Povinnost zřídit dozorčí radu na základě zákona mají například společnosti, které prošly přeshraniční fúzí za podmínek stanovených v ust. § 137 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku.

 NahoruSložení dozorčí rady

Jak již bylo shora uvedeno, je dozorčí rada orgánem kolektivním. V tomto ohledu stanoví obchodní zákoník toliko minimální počet členů dozorčí rady, a to 3 členy. Horní hranice počtu členů stanovena není. V praxi však není příliš účelné, aby dozorčí rada měla velký počet členů, neboť by to mohlo ohrozit její operativnost a funkčnost. Konkrétní počet členů při zachování zákonného omezení (min. 3 členy) může stanovit společenská smlouva, případně zakladatelská listina. Neurčuje-li společenská smlouva, resp. zakladatelská listina počet členů dozorčí rady výslovně, odvozuje se od počtu prvních členů dozorčí rady.

Údaje o členech dozorčí rady se povinně zapisují do obchodního rejstříku.

 NahoruZpůsobilost k výkonu funkce člena dozorčí rady

Členem dozorčí rady se může stát jen taková fyzická osoba, která splňuje následující zákonem stanovené podmínky:

1. dovršení osmnáctého roku života,

2. plná způsobilost k právním úkonům,

3. bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání,

4. neexistence skutečnosti, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání,

5. není současně jednatelem téže společnosti a

6. nejsou u ní dány překážky výkonu funkce ve smyslu ust. § 38l obchodního zákoníku.

Za bezúhonnou osobu se ve smyslu zákona o živnostenském podnikání považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, případně osoba, na kterou se hledí jako by odsouzena nebyla.

Překážky provozování živnosti jsou vyjmenovány v ust. § 8 živnostenského zákona.

 NahoruVznik funkce člena dozorčí rady

Funkce člena dozorčí rady může vzniknout několika způsoby.

Při založení společnosti jsou první členové dozorčí rady (pakliže se dozorčí rada zřizuje – pozn.) jmenováni konsensem zakladatelů společnosti, který je obsažen v příslušných ustanoveních společenské smlouvy, případně zakladatelské listiny, má-li společnost jediného zakladatele. V takovém případě je však vznik funkce člena dozorčí rady vázán až na vznik společnosti, tedy funkce člena dozorčí rady vzniká až dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Standardním způsobem vzniku funkce člena dozorčí rady je jmenování valnou hromadou, případně rozhodnutím jediného společníka společnosti učiněným v působnosti valné hromady ve smyslu ust. § 132 obchodního zákoníku. Valná hromada rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady prostou (nadpoloviční) většinou hlasů společníků přítomných na této valné hromadě, nebude-li společenská smlouva vyžadovat vyšší počet hlasů.

Zvláštním případem jmenování členů dozorčí rady je pak jejich jmenování zaměstnanci společnosti za podmínek stanovených v ust. § 137 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku. Tento způsob jmenování členů se týká výhradně společností, které se účastnily na přeshraniční fúzi.

Společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy mohou určit, že dozorčí rada, jejíž počet členů jmenovaných valnou hromadou neklesl pod polovinu, může do příštího zasedání valné hromady kooptovat (jmenovat) náhradní členy. Nejbližší valná hromada rozhodne, zda kooptované členy v dozorčí radě ponechá nebo je odvolá a jmenuje členy jiné. Odvolání kooptovaného člena dozorčí rady nemusí být výslovné. Postačí, že valná hromada jmenuje nové členy. Nepotvrdí-li však nejbližší valná hromada kooptovaného člena dozorčí rady ve funkci, popř. nejmenuje namísto něj nového člena dozorčí rady, pak funkce kooptovaného člena dozorčí rady bez dalšího zaniká.

Posledním způsobem vzniku funkce člena dozorčí rady je jeho jmenování soudem. K tomu může dojít tehdy, pokud z důvodu snížení počtu členů dozorčí rady (např. v důsledku úmrtí člena či skončení jeho funkčního období) není dozorčí rada schopna plnit své funkce (kooptace v tomto případě není společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou či stanovami připuštěna – pozn.). V takovém případě jmenuje chybějícího člena dozorčí rady na dobu, než valná hromada jmenuje nového člena, soud. Věcně a místně příslušným pro jmenování člena dozorčí rady je krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Soud o jmenování rozhodne na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem. Účastníky takového řízení jsou navrhovatel, společnost a osoba, jež má být soudem jmenována členem dozorčí rady. Soud může členem dozorčí rady jmenovat některého ze společníků společnosti a v případě, že takový postup není možný, jmenuje členem dozorčí rady některou z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Některého ze společníků může jmenovat soud členem dozorčí rady i bez jeho souhlasu. Takto jmenovaný společník se pak nemůže své funkce člena dozorčí rady vzdát. Nicméně může požádat soud o odvolání z funkce člena dozorčí rady. Žádosti bude vyhověno, pokud po něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci člena dozorčí rady vykonával.

 NahoruZánik funkce člena dozorčí rady

K zániku funkce člena dozorčí rady dochází smrtí člena dozorčí rady, vzdáním se funkce, jeho odvoláním, pozbytím podmínek pro výkon funkce člena dozorčí rady nebo uplynutím funkčního období.

Práva dozorčí rady, resp. jejích jednotlivých členů

Jednotliví členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se jednání valné hromady, případně rozhodování jediného společníka. Požádá-li člen dozorčí rady na jednání valné hromady o udělení slova, musí mu být uděleno. Členové dozorčí rady nejsou nositeli hlasovacích práv a v tomto smyslu se tudíž nemohou podílet na rozhodování otázek projednávaných valnou hromadou. Jejich úkolem je vyjadřovat se k projednávaným otázkám z hlediska výkonu své kontrolní funkce, případně upozorňovat společníky na problémy, které dosud nebyly zařazeny na program jednání valné hromady.

Každý člen dozorčí rady se může zákonem stanoveným způsobem domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, které odporuje právním předpisům, společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovám společnosti.

Dalším oprávněním dozorčí rady je určení člena dozorčí rady, který bude společnost zastupovat v řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, popř. řízení o náhradě škody způsobené neplatností, kde navrhovatelem bude jednatel. Toto zástupčí právo dozorčí rady se může týkat i dalších případů, kde žalobu proti společnosti podává jednatel.

Významným oprávněním dozorčí rady, které však přísluší dozorčí radě coby kolektivnímu orgánu (nikoli tedy jednotlivým členům dozorčí rady), je právo svolat valnou hromadu společnosti v případě, kdy to vyžadují zájmy společnosti. Obchodní zákoník blíže nestanoví, co takovými zájmy rozumí. Proto vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu a na jejich posouzení, zda jsou takové zájmy pro svolání valné hromady dány. Lze však uzavřít, že z povahy věci vyplývá, že důvody pro svolání valné hromady dozorčí radou budou převážně ekonomické. V praxi ke svolání valné hromady dozorčí radou dochází také v případě, kdy má být na pořadu jednání valné hromady odvolání jednatelů, kteří s odvoláním nesouhlasí. Tito jednatelé pak svolání valné hromady účelově blokují.

Povinnosti dozorčí rady, resp. jejích jednotlivých členů

Dozorčí rada, resp. její jednotliví členové jsou povinni řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud neodporují právním předpisům, společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovám.

Povinností členů dozorčí rady je vykonávat jejich působnost s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, které se při výkonu své funkce dozví a jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Důkazní břemeno v případě pochybností, zda člen dozorčí rady jednal s péčí řádného hospodáře, nese sám člen dozorčí rady.

Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence podle ust. § 136 obchodního zákoníku.

 NahoruŠkoda způsobená společnosti členem dozorčí rady

Člen dozorčí rady odpovídá za škodu, kterou způsobil společnosti porušením právních povinností při výkonu své funkce. V případě, že škodu způsobilo více členů dozorčí rady, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

Ustanovení společenské smlouvy, zakladatelské listiny či stanov nebo smlouvy uzavřené mezi společností a členem dozorčí rady, která by vylučovala nebo omezovala odpovědnost člena dozorčí rady za škodu, jsou neplatná.

Pokud členové dozorčí rady plnili pokyny valné hromady a tím způsobili společnosti škodu, odpovídají za takto vzniklou škodu pouze v případě, kdy pokyn valné hromady byl v rozporu s právními předpisy.

Daňové aspekty dozorčí rady v s.r.o.

Dozorčí rada je v s.r.o. orgánem nepovinným, zřizuje se pouze tehdy, pokud tak stanoví společenská smlouva, případně zvláštní zákon.…