5.11
Rozdělení společnosti
Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová
V průběhu trvání každé společnosti může vyvstat potřeba provedení restrukturalizace společnosti, která povede ke zlepšení a zjednodušení vnitřního fungování společnosti, snížení administrativního zatížení, zefektivnění řízení a zlepšení výkonnosti společnosti. Příkladem může být situace, kdy se společnost zabývá různorodými podnikatelskými činnostmi a je vhodné tyto činnosti oddělit tak, aby každá z těchto činností byla nově vykonávána samostatnou společností. V takovém případě se nabízí provést tzv. rozdělení společnosti dle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen "zákon o přeměnách" nebo "ZoPSD"), kterému se budeme blíže věnovat v následujícím článku.
Rozdělení společnosti může mít formu (§ 243 ZoPSD):
1. rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost zaniká a její jmění přechází:
a) na více nově vznikajících společností (dále jen "rozštěpení se vznikem nových společností"),
b) na více již existujících společností (dále jen "rozštěpení sloučením"), nebo
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b), nebo
2. odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezaniká a část jejího jmění přechází:
a) na jednu nebo více nově vznikajících společností (dále jen "odštěpení se vznikem nové nebo nových společností"),
b) na jednu nebo více již existujících společností (dále jen "odštěpení sloučením"), nebo
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b), nebo
3. vyčlenění, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl nebo podíly, nestanoví-li ZoPSD jinak:
a) na jednu nebo více nově vznikajících společností (dále jen "vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností"),
b) na jednu nebo více již existujících společností (dále jen "vyčlenění sloučením"), nebo
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b).
Vyčlenění bylo zavedeno jako nová forma rozdělení společnosti teprve novelou ZoPSD účinnou od 19. července 2024. Rozdíl mezi odštěpením a vyčleněním spočívá ve vztahu, který vznikne po rozdělení mezi rozdělovanou a nástupnickou společností. Vyčlenění zakládá mezi předmětnými společnostmi vztah mateřské a dceřiné společnosti, oproti tomu odštěpení zakládá vztah sesterský.
Zákon o přeměnách dále používá pojem "rozdělení se vznikem nových společností", který zahrnuje:
-
rozštěpení se vznikem nových společností,
-
odštěpení se vznikem nové nebo nových společností i
-
vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností
a pojem "rozdělení sloučením", který zahrnuje:
-
rozštěpení sloučením,
-
odštěpení sloučením i
-
vyčlenění sloučením.
Každé rozdělení společnosti je individuální a zahrnuje několik kroků, které závisí zejména na právní formě zúčastněných společností, vlastnické struktuře rozdělované či zanikající společnosti, skutečnosti, zda se zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zda v rámci rozdělení budou přecházet zaměstnanci společnosti na některou z nástupnických společností, zda některá ze zúčastněných společností čerpá dotace apod. Postup rozdělení každé společnosti bude proto vždy odlišný a neobejde se bez konzultace s právníkem a účetním a daňovým poradcem.
Přesto lze níže nastínit nejčastější postup rozdělení společnosti zahrnující tyto kroky:
1. Úkony před zahájením procesu rozdělení
2. Ocenění jmění společnosti posudkem znalce
3. Vypracování projektu rozdělení
4. Zveřejnění či uveřejnění projektu rozdělení a upozornění pro věřitele a další osoby
5. Schválení rozdělení
6. Zápis rozdělení do obchodního rejstříku
7. Oznámení či jiné obdobné úkony po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku
ad 1) Úkony před zahájením procesu rozdělení
Před zahájením procesu rozdělení společnosti je třeba učinit některé úkony, které se budou u jednotlivých společností lišit, níže proto přinášíme pouze příkladný výčet:
a) prověření smluv s třetími subjekty
Předně je nutné prověřit smlouvy uzavřené s třetími subjekty, aby rozdělením společnosti a přechodem vyčleněné části jmění nedošlo k porušení smluvních závazků. Některé smlouvy (např. smlouvy o úvěru uzavřené s bankami) vyžadují předchozí oznámení o plánovaném rozdělení společnosti či dokonce předchozí souhlas druhé smluvní strany s rozdělením společnosti.
b) prověření dotačních podmínek, oznámení rozdělení poskytovatelům veřejné podpory
Čerpá-li některá ze zúčastněných společností dotace, je třeba prověřit dotační podmínky, zda rozdělení společnosti vůbec umožňují a pokud ano, zda je třeba v takovém případě splnit některé povinnosti, např. oznámit plánované rozdělení či si vyžádat předchozí souhlas poskytovatele dotace.
Podle § 39a ZoPSD "osoba zúčastněná na přeměně, která je příjemcem veřejné podpory, je povinna nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli veřejné podpory, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného."
Zvláštním předpisem je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, který v § 14a uvádí:
1) Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen "žadatel"), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.
2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít.
3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
4) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
5) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
6) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
c) prověření účetních a daňových souvislostí
Plánované rozdělení společnosti je nutné konzultovat též s účetními a daňovými poradci, kteří posoudí veškeré účetní a daňové souvislosti s ohledem na konkrétní zúčastněné společnosti.
Zákon o přeměnách obsahuje některá speciální ustanovení týkající se účetních otázek, např. § 5a ZoPSD (týkající se rozdělení společnosti, které by vedlo ke vzniku nebo prodloužení ztráty nástupnické společnosti), § 11b ZoPSD (řešící nutnost připojení komentáře k zahajovací rozvaze, ve kterém bude popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo), § 12 (řešící audit konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy) či § 265 ZoPSD (týkající se základního a vlastního kapitálu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti).
ad 2) Ocenění jmění společnosti posudkem znalce (§ 253 a násl. ZoPSD)
V některých případech rozdělení společnosti je nezbytné ocenit vyčleněnou část jmění rozdělované nebo zanikající společnosti, která má podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost, posudkem znalce.
Vypracování posudku znalce je nezbytné při:
a) rozdělení se vznikem nové nebo nových společností (tj. při rozštěpení se vznikem nových společností, odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností),
b) při rozdělení sloučením (tj. při rozštěpení sloučením, odštěpení sloučením nebo vyčlenění sloučením), pokud se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění rozdělované či zanikající společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.
V případě rozdělení rozštěpením (při kterém rozdělovaná společnost zaniká) se oceňuje celé jmění zanikající společnosti, v případě rozdělení odštěpením či vyčleněním (při kterém rozdělovaná společnost nezaniká) se oceňuje pouze část jmění rozdělované společnosti (odštěpovaná či vyčleňovaná), která přechází podle projektu na nástupnickou či nástupnické společnosti.
Pokud se při rozdělení sloučením nezvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění rozdělované či zanikající společnosti, není ocenění posudkem znalce nutné.
Podle ustanovení § 254 ZoPSD je zanikající nebo rozdělovaná společnost "povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění části svého jmění, které mají podle projektu rozdělení přejít na tu kterou nástupnickou společnost ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající nebo rozdělovanou společností před vyhotovením projektu rozdělení."
Před novelou ZoPSD (č. 162/2024 Sb.) účinnou od 19. 7. 2024 musel být znalec jmenován soudem, tj. bylo nutné podat návrh na zahájení řízení o jmenování znalce a uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. O návrhu na jmenování znalce musel soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu.
V současnosti již jmenování znalce soudem není nutné, znalce vybírá samotná osoba zúčastněná na přeměně (v případě více takových osob všechny tyto osoby), a to ze seznamu znalců dostupném na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (§ 28 ZoPSD). Zpravidla půjde o znalce v oboru ekonomika, odvětví "oceňování obchodních závodů", případně "oceňování (nemovitých, movitých, hmotných, nehmotných) věcí" či "oceňování cenných papírů".
Na výše odměny a dalších souvisejících otázkách se dohodne osoba zúčastněná na přeměně a zvolený znalec.
Novela dále v § 13b ZoPSD rozšířila výjimky z povinnosti ocenění jmění znalcem, kdy ocenění jmění posudkem znalce lze nahradit postupem stanoveným v § 468 a násl. ZOK. Konkrétně se jedná o dvě skupiny případů, a to (i) investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu a (ii) jiný majetek, který lze ocenit reálnou hodnotou, přičemž:
a) při ocenění investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu (akcií, dluhopisů atd.) lze pro určení jejich ceny použít vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před zápisem přeměny do obchodního rejstříku,
b) při ocenění jiného majetku lze:
-
užít reálnou hodnotu určenou obecně uznávaným nezávislým odborníkem (např. renomovanou realitní kanceláří) za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování, přičemž od provedení ocenění, aby jej bylo možno použít, by neměla uplynout doba delší než 6 měsíců (doba se počítá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku) či
-
použít, účtuje-li společnost o takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho ceny tuto reálnou hodnotu vykázanou v účetní závěrce za předchozí účetní období.
Uvedené výjimky jsou možné pouze tehdy, rozhodne-li o tom statutární orgán přeměňované společnosti.
ad 3) Vypracování projektu rozdělení (§ 14 a násl. ZoPSD, § 250 a násl. ZoPSD)
Při rozdělení společnosti je třeba vypracovat tzv. projekt rozdělení. Jedná se o stěžejní dokument v procesu rozdělení společnosti, který popisuje celou plánovanou transakci, tedy např. uvádí, o jakou formu rozdělení společnosti se jedná (zda rozštěpení, odštěpení či vyčlenění), specifikuje, jaký majetek a dluhy přecházejí na jakou nástupnickou společnost či uvádí, kteří zaměstnanci se stávají zaměstnanci nástupnické společnosti.
a) Vyhotovení projektu rozdělení
Projekt rozdělení vyhotovují a podepisují zúčastněné společnosti (§ 15 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 3 písm. a) a § 245 ZoPSD), kterými jsou:
-
při rozdělení se vznikem nových společností pouze zanikající nebo rozdělovaná společnost,
-
při rozštěpení sloučením zanikající společnost a nástupnické společnosti,
-
při odštěpení sloučením rozdělovaná společnost i nástupnická společnost nebo nástupnické společnosti,
-
při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost i nástupnická společnost nebo nástupnické společnosti.
U společností zabezpečuje splnění této povinnosti statutární orgán, tedy např. u společností s ručením omezeným jednatel, u akciové společnosti představenstvo.
b) Forma projektu rozdělení
Projekt rozdělení společnosti musí být písemný.
V zákonem stanovených případech je pro projekt rozdělení vyžadována forma notářského zápisu (§ 15 odst. 4 ZoPSD), a to:
-
jde-li o projekt rozdělení veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti; anebo
-
není-li projekt rozdělení schvalován žádnou z osob zúčastněných na rozdělení. Zákon nevyžaduje schválení projektu rozdělení v některých specifických situacích, např. jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti a nedochází ke změně jejich zakladatelských právních jednání (tj. společenských smluv, stanov apod.) a jsou splněny další podmínky uvedené v § 287b ZoPSD.
Nejedná-li se o některý z výše uvedených případů, nevyžaduje projekt rozdělení formu notářského zápisu a postačí pouze projekt rozdělení opatřit prostými podpisy statutárních orgánů zúčastněných společností (úřední ověření podpisů se nevyžaduje). Formu notářského zápisu bude poté mít u společností s ručením omezeným a akciových společností až samotné schválení projektu rozdělení (bod 6 v tomto článku).
c) Obsahové náležitosti projektu rozdělení
Minimální obsahové náležitosti projektu rozdělení jsou uvedeny v zákoně o přeměnách, nikoliv však na jednom místě, ale je třeba tyto náležitosti hledat ve více ustanoveních. Všechny projekty rozdělení musí obsahovat obecné náležitosti uvedené v § 250 odst. 1 ZoPSD, další speciální obsahované náležitosti se již budou lišit dle právní formy zúčastněných společností (např. pro společnosti s ručením omezeným jsou tyto náležitosti uvedeny v § 280 ZoPSD, pro akciové společnosti v § 290 ZoPSD, při rozdělení společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti při různých právních formách zanikající nebo rozdělované a nástupnické společnosti v § 314 ZoPSD).
Jak výše uvedeno, všechny projekty rozdělení bez ohledu na právní formu budou obsahovat obecné náležitosti uvedené v ust. § 250 odst. 1 ZoPSD, tj.:
1. firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev a jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
Požadované údaje lze získat z obchodního rejstříku dostupného na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky .
Je třeba zdůraznit, že je v projektu rozdělení třeba uvést právní formu zúčastněných společností celým textem, např. společnost s ručením omezeným. Nepostačí, že je v názvu společnosti uvedena zkratka s. r. o.
2. při rozštěpení výměnný poměr podílů společníků nebo členů zanikající společnosti nebo družstva na jedné nebo více nástupnických společnostech nebo družstvech s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy zanikající společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno, a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,
3. při odštěpení výměnný poměr podílů obsahující údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo nástupnických společnostech nebo družstvech, popřípadě údaj o tom, účast jakého společníka na rozdělované společnosti v důsledku odštěpení zanikne, s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy rozdělované společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,
K bodům 2) a 3):
Zákon o přeměnách často v textu uvádí pojmy výměna podílů, výměnný poměr či výměna akcií, což může působit zavádějícím dojmem, neboť fakticky k žádné výměně či směně podílů nedochází.
Rozdělení společnosti by mělo být hodnotově neutrální, tj. musí být zachován podíl všech společníků zúčastněných společností na čistém obchodním majetku před a po rozdělení, kdy společníci rozdělované společnosti musejí při rozdělení společnosti nabýt náhradou buď odpovídající podíl na nástupnické společnosti, nebo přiměřené vypořádání.
Důvodem je, aby společník dostal určitou kompenzaci za část obchodního jmění rozdělované společnosti, která v důsledku přeměny přešla na nástupnickou společnost, a to buď formou podílu v nástupnické společnosti nebo doplatku (tohoto práva se společník může vzdát dle § 7a ZoPSD).
V případě, kdy je majetek rozdělované společnosti převáděn do nástupnické sesterské společnosti (tj. společník rozdělované a nástupnické společnosti je stejný), není třeba se zabývat žádným vypořádáním, neboť společník o žádnou majetkovou hodnotu nepřichází a nedochází tak ani k výměně podílů dle zákona o přeměnách a projekt přeměny neobsahuje údaje dle § 250 odst. 1 písm. b) a c) ZoPSD. Obdobná je situace v případě, kdy je nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti.
Nejedná-li se o výše nastíněné situace, je třeba v projektu výměnný poměr uvést. Výměnný poměr udává, jaký podíl získá společník zanikající nebo rozdělované společnosti na nástupnické společnosti za podíl v zanikající společnosti či za snížení hodnoty podílu v rozdělované společnosti. Zákon rozlišuje rovnoměrný a nerovnoměrný výměnný podíl.
4. rozhodný den rozdělení,
Rozhodný den je definován v ust. § 176 odst. 1 NOZ, jako den "od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby."
Majetek rozdělované společnosti, který je vyčleňován a dle projektu rozdělení přechází na nástupnickou společnost, se od rozhodného dne z účetního hlediska považuje za majetek nástupnické společnosti. Rozhodný den má význam tedy z hlediska účetnictví a nelze jej zaměňovat se dnem účinnosti rozdělení společnosti, který nastává až zápisem rozdělení do obchodního…