3.15
Využívání umělé inteligence v pracovním poměru
Mgr. Mgr. Radana Burešová
Umělá inteligence (dále jen "AI") stále více proniká do různých oblastí našeho života. Neustále se zdokonaluje a stává se dostupnější a rozšířenější. Je proto velmi lákavé použít ji i v rámci své pracovní činnosti.
Využívají ji jak firmy, aby zefektivnily a zlevnily svou činnost, tak jejich zaměstnanci, a to jednak v případě rutinních, neustále se opakujících jednodušších činností, tak při tvorbě kreativního obsahu.
Ne každý si však uvědomuje, podle jakých principů generativní AI funguje a jaká jsou s tím spojena rizika, která mohou následně podnikatelům-zaměstnavatelům způsobit škody.
Před tím, než se u zaměstnavatele začne využívat AI, je proto třeba stanovit jasná pravidla jejího používání, zakotvit je v interním předpisu zaměstnavatele, popř. v pracovních smlouvách a prokazatelně s nimi seznámit zaměstnance. Pro zaměstnavatele je přitom výhodnější úprava v interním předpisu, jelikož ten lze operativně (a jednostranně) změnit.
NahoruÚskalí používání generativní AI
1. Ztráta kontroly nad vloženými daty
V této souvislosti je při práci s AI vždy třeba mít na paměti, že generativní AI, která na základě zadání (promptů) vytváří texty, obrázky, zvukové nahrávky nebo videa, tak činí na základě dat, která do ní byla vložena, přičemž každý výstup, který nově vytvořila, se v zásadě stává součástí těchto dat, tj. je v modifikované podobě přístupný blíže neurčenému (ale velkému) množství dalších uživatelů.
Uvedené platí v případě, že si uživatel v nastavení služby výslovně nenastavil, že si nepřeje, aby byla jeho data využívána za účelem dalšího "učení" AI. V této souvislosti je však třeba mít na paměti, že v některých případech opt-out fakticky není možný, byť se na první pohled zdá, že tomu tak je.
2. Porušování práv duševního vlastnictví
Kromě ztráty kontroly nad daty je dalším rizikem, které vyplývá z výše uvedené podstaty generativní AI, případné (nevědomé) protiprávní použití cizích obsahů, chráněných právy duševního vlastnictví.
S ohledem na výše uvedený princip fungování modelů generativní AI uživatel prakticky nemá možnost rozpoznat, zda využívá cizí duševní vlastnictví, či nikoli. V podmínkách používání AI nástrojů však bývá stanoveno, že uživatel odpovídá za to, že nedochází k porušení práv třetích osob, respektive že prohlašuje, že disponuje všemi potřebnými právy, popř. licencemi.
A konečně z výše zmíněného principu fungování AI vyplývá, že není zaručena jedinečnost výstupů AI, jelikož s daným modelem/daty pracují miliony lidí na celém světě a není vyloučeno, že stejný nebo velice podobný výstup získá i jiný uživatel AI.
S touto otázkou úzce souvisí problematika autorských práv a tzv. průmyslových práv. Tato otázka se v souvislosti s AI řeší celosvětově, zatím však nemá uspokojivé ani univerzální řešení. Vyvstává hned ve dvou ohledech – jednak se jedná o data "na vstupu" (input), jednak o výstupy (output) produkované AI.
Pokud jde o data "na vstupu", mohou se komplikace vyskytnout v souvislosti s daty, která do daného modelu AI již vložil někdo jiný, viz výše. Český autorský zákon v tomto ohledu upravuje zákonnou licenci (§ 39c AutZ) na dobu nezbytnou k automatizované analýze textů nebo dat v digitální podobě. Toto ustanovení zároveň s výjimkou provádění této analýzy pro vědecké účely umožňuje znemožnit automatizované vytěžování dat (data mining) z vlastního webu tím, že se na dané internetové stránky umístí příslušný zákaz, a to za použití strojově čitelných prostředků.
Možné znění tohoto zákazu v minulosti na svých stránkách zveřejnilo Sdružení pro internetový rozvoj ( SPIR ):
Doplnění do souboru robots.txt:
User-agent: MachineLearning
Disallow: /
Vzorový text do patičky internetové stránky:
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu <majitel autorských práv> zakázáno.
Na straně "vstupů" je sporná i ochrana tzv. promptů. Uvedené souvisí s tím, že zatím není autorskoprávní (ani např. patentová) ochrana poskytována výstupům AI, protože převládající doktrína vyžaduje určitý tvůrčí (= lidský) vklad, který je v případě výtvorů AI sporný, respektive není jasné, komu by měl být přisouzen: tvůrci AI? Tvůrci dat, na kterém se daný model AI "učil"? Autorovi promptu? Všem dohromady?
Z tohoto důvodu se uživatelé AI pokoušejí ochránit alespoň svá zadání (prompty).
Touto otázkou se již zabývají i české soudy. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 11. října 2023, sp. zn. 10 C 13/2023, dospěl k závěru, že prompt není autorským dílem, protože se jedná se o pouhý námět nebo myšlenku, který podle § 2 odst. 6 AutZ nepožívá ochrany. Kromě toho v daném řízení ani nebylo prokázáno konkrétní znění daného promptu, což soud rovněž považoval za problematické.
Výše uvedené v zásadě platí i v případě práv průmyslového vlastnictví, zejména pokud jde o patenty.
3. Zajištění právní ochrany
Z tohoto důvodu se hledají alternativní cesty, jak zajistit právní ochranu výstupů AI. Zatím se tak děje především v rámci ochrany obchodního tajemství a boje proti nekalé soutěži (porušení obchodního tajemství, parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele).
V této souvislosti je třeba upozornit, že podstatným znakem obchodního tajemství je jeho aktivní utajování (§ 504 OZ: Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.).
4. Podmínky používání
Podmínky používání (terms of use) jednotlivých nástrojů AI mohou kromě ujednání o licencích k duševnímu vlastnictví obsahovat i další problematická ustanovení. Jedná se především o zákaz používání pro komerční účely a předávání získaných výstupů třetím osobám, a to zejména v neplacených verzích. Dále je třeba ověřit, zda daný nástroj umožňuje export, popř. migraci dat. Žádoucí…