Základní prvky důchodového pojištění

9.15.2 Základní prvky důchodového pojištění

JUDr. Jan Přib

Přehled základních prvků

Protože zásadní význam pro vyměření přímých důchodů mají doby pojištění, důchodový věk a výpočtový základ, bude nejprve pojednáno o těchto základních prvcích. Doby pojištění a podklady pro stanovení výpočtového základu přitom evidují zaměstnavatelé a správnost vyměření důchodu záleží především na správnosti evidence vedené zaměstnavateli; je proto důležité, aby zaměstnavatelé, resp. ti zaměstnanci zaměstnavatele, kteří zabezpečují plnění jeho povinností, znali dobře tyto pojmy.

Účast na důchodovém pojištění

Účast na důchodovém pojištění je pro fyzické osoby uvedené v § 5 ZDPo povinná. Ve stanovených případech je účast na důchodovém pojištění dobrovolná; jde o případy uvedené v § 6 ZDPo, kdy byla podána přihláška k dobrovolné účasti, a o výkon samostatné výdělečné činnosti vedlejší, kdy OSVČ nedosáhla stanovené výše příjmu zakládající povinnou účast a k účasti na důchodovém pojištění se přihlásila; za dobu této dobrovolné účasti se platí pojistné na důchodové pojištění.

Doby důchodového pojištění

Doby pojištění mají význam jednak pro splnění podmínek nároku na přímý důchod (jednou z podmínek nároku na přímý důchod je získání stanovené doby pojištění), jednak pro stanovení výše důchodu, neboť důchod se stanoví z výpočtového základu danou procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění (rokem pojištění se rozumí 365 kalendářních dnů). Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje u dob pojištění dva pojmy:

• dobu pojištění (ve vlastním slova smyslu), za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění,

• náhradní dobu pojištění, za kterou se pojistné na důchodové pojištění neplatí.

Pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu se náhradní doba pojištění hodnotí stejně jako doba pojištění, pokud v zákoně o důchodovém pojištění není stanoveno jinak; zákon o důchodovém pojištění přitom stanoví, kdy se náhradní doba pojištění hodnotí jinak, například se jedná o redukovaný zápočet v rozsahu 80 % u některých náhradních dob (například doba studia, doba nezaměstnanosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně).

Doby pojištění a náhradní doby pojištění jsou v zákoně o důchodovém pojištění vymezeny dvěma způsoby, a to v závislosti na časovém období. Doby pojištění a náhradní doby pojištění od 1. ledna 1996 (tj. za účinnosti zákona o důchodovém pojištění) definuje zákon o důchodovém pojištění prostřednictvím institutu účasti na důchodovém pojištění s tím, že v některých případech je třeba splnit ještě další podmínky pro to, aby se účast na důchodovém pojištění hodnotila jako doba pojištění nebo náhradní doba pojištění. Doby pojištění a náhradní doby pojištění před 1. lednem 1996 (tj. před účinností zákona o důchodovém pojištění) jsou v zákoně o důchodovém pojištění vymezeny odkazem na předpisy platné před 1. lednem 1996, a to obecně tak, že doby zaměstnání získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely zákona o důchodovém pojištění považují za doby pojištění a náhradní doby získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely zákona o důchodovém pojištění považují za náhradní doby pojištění; jedná se však v zásadě o stejné doby jako podle ZDPo.

Doby pojištění

Za dobu pojištění se považuje především pracovní poměr. Podmínkou pro to, aby se pracovní poměr hodnotil jako doba pojištění, je, aby v době svého trvání zakládal účast na nemocenském pojištění. Účasten nemocenského pojištění není obecně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zaměstnanec v pracovním poměru, jestliže sjednaný příjem ze zaměstnání nedosahuje rozhodnou částku, tj. částku aspoň 4 000 Kč za kalendářní měsíc (tato částka platí od roku 2023; před rokem 2023 se jednalo o nižší částky). Obdobně jsou důchodového pojištění účastny osoby ve služebním poměru.

Dále se za dobu pojištění považuje dohoda o pracovní činnosti. Podmínkou je, aby dohoda o pracovní činnosti zakládala účast na nemocenském pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti jsou obdobné podmínkám platným pro zaměstnance v pracovním poměru. Dohoda o provedení práce účast na důchodovém pojištění zakládá, pokud zakládá účast na nemocenském pojištění.

Dobou důchodového pojištění je dále účast členů družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah k družstvu vykonávají pro družstvo práci; podmínka o účasti členů družstev na nemocenském pojištění platí zde obdobně, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru.

Dobou důchodového pojištění je dále činnost společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro tuto společnost práci. Tyto osoby jsou účastny důchodového pojištění za stejných podmínek, jaké platí pro zaměstnance v pracovním poměru.

Dobou důchodového pojištění dále je (od roku 2014) doba zaměstnání, pokud v souvislosti s tímto zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnáním se přitom rozumí činnost, ze které plynou nebo by mohly plynout tyto příjmy ze závislé činnosti; toto zaměstnání musí rovněž splňovat obdobné podmínky účasti na nemocenském pojištění jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Podmínka zaplacení pojistného na důchodové pojištění

Obecnou podmínkou pro to, aby se účast uvedených osob na důchodovém pojištění považovala za dobu důchodového pojištění, je, že za tuto dobu účasti bylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění; pokud však zaměstnavatel toto pojistné neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.

Za dobu důchodového pojištění se však nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, proto, že osoby účastné důchodového pojištění nevykonávaly činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, pokud nešlo o tzv. omluvné důvody, tj. důvody uvedené v § 16 odst. 4 písm. a) ZDPo (k tomu viz dále výklad o vyloučených dobách).

Za dobu důchodového pojištění se nepovažuje před rokem 2014 též kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost nebo družstvo a jedná se o osoby, které byly v kalendářním měsíci současně společníky této společnosti nebo členy statutárních orgánů nebo dozorčího orgánu této společnosti nebo družstva. Tato úprava je obsažena v § 11 odst. 2 ZDPo.

Náhradní doby

Za náhradní doby pojištění se považují zejména:

a) studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole před rokem 2010. Studium se hodnotí jako náhradní doba pojištění, jde-li o studium po roce 1995; studium se započítává v rozsahu prvních šesti let po dosažení věku 18 let. Doba studia po 18. roce věku získaná před 1. lednem 1996 se považuje za náhradní dobu pojištění, a to v rozsahu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let; doba studia získaná před rokem 1996 před 18. rokem věku se však považuje za dobu pojištění. Není rozhodné, zda studium bylo úspěšně ukončeno či nikoliv. Za dobu studia se považují i opakované ročníky. Studium po roce 2009 se jako náhradní doba nehodnotí;

b) doba nezaměstnanosti. Také u doby nezaměstnanosti se rozlišuje, byla-li tato doba získána před rokem 1996 nebo po roce 1995. Před rokem 1996 byla dobou nezaměstnanosti doba, po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání. Tato doba se započítává bez omezení. Dobou nezaměstnanosti po roce 1995 je doba vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání. Tato doba se započítává bez omezení, jde-li o dobu, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let, jde-li o dobu, po kterou tato podpora nenáležela, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně od vzniku nároku na důchod; přitom platí ještě omezení, že doba nezaměstnanosti, po kterou tato podpora nenáležela, se před dosažením věku 55 let započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku;

c) výkon vojenské služby (jedná se o službu základní, náhradní nebo vojenské cvičení) a civilní služby;

d) péče o dítě. Jedná se o péči o dítě ve věku do čtyř let (i před rokem 1996) nebo (do roku 2006) o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. Péče o dítě po roce 1995 se může hodnotit též muži;

e) péče o bezmocnou osobu. Jako náhradní doba pojištění se započítává od roku 1976 do roku 2006 doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná, a od roku 1996 též doba osobní péče o blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let. Od 1. července 2001 se jako náhradní doba pojištění započítává též doba osobní péče o bezmocnou osobu, i když není osobou blízkou, pokud je splněna podmínka žití ve společné domácnosti;

f) péče o osobu závislou na péči jiné osoby. Jako náhradní doba pojištění se započítává od roku 2007 doba péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo doba péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost); stupně závislosti se posuzují podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách;

g) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; před rokem 2010 se jednalo o pobírání plného invalidního důchodu. Jedná se o invalidní důchod z českého důchodového pojištění. Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně se za náhradní dobu nepovažuje;

h) pobírání nemocenských dávek před rokem 2009. Pobírání nemocenských dávek nahrazujících ušlý příjem (tj. nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a podpory při ošetřování člena rodiny) se považuje za náhradní dobu pojištění, jsou-li tyto dávky pobírány po skončení výdělečné činnosti; doba pobírání těchto dávek v době výdělečné činnosti se považuje též za vyloučenou dobu při výpočtu osobního vyměřovacího základu;

i) doba po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, po dobu karantény nařízené v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem; tyto doby se započítávají v období po roce 2008.

Souběh dob

Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; to platí též, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.

Informativní osobní list důchodového pojištění

Každý pojištěnec by měl mít přehled o dobách pojištění, výdělcích (vyměřovacích základech) a vyloučených dobách evidovaných u České správy sociálního zabezpečení pro účely důchodového pojištění; tento přehled by měl mít zejména pojištěnec, který v krátké době dovrší důchodový věk nebo který bude žádat o přiznání starobního důchodu. Údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách vedou ve své evidenci plátci důchodů. Tyto údaje může pojištěnec zjistit z informativního osobního listu důchodového pojištění. Každý pojištěnec má právo na bezplatné zaslání tohoto informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění (s označením druhu doby – pojištění, zaměstnání, samostatná výdělečná činnost, náhradní doba) a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci České správy sociálního zabezpečení. Informativní list se zasílá pojištěnci na základě jeho písemné žádosti (pro tuto žádost není předepsán žádný formulář); orgán sociálního…